Těsnohlídkův zápisník s rukopisy básní z posledního období, báseň Prosba nemocného, zahrnutá posmrtně do sbírky Rozbitý stůl (ed. Miloslav Novotný, Fr. Borový, Praha 1935): „Čas horečný měl tep a dnů mne mrazil jas/ jak lavin krutý sníh, jež do úvalů sjely,/ dech nocí slýchal jsem, když vlákno soužení/ na duši bezbrannou mi spěšně navíjely. (…) ”