|
Klement Bochořák
(18. 1. 1910 Kunštát - 11. 8. 1981 Brno)
Pocházel z rodiny berního úředníka. Obecnou a měšťanskou školu vychodil v rodném městě,
studia na obchodní akademii v Brně (1926-1927) však nedokončil. Kromě několika krátkodobých
pracovních příležitostí (soudní praktikant v Brně 1930-1931, dělník keramického závodu
v Kunštátě na začátku okupace) byl dlouhou dobu bez stálého zaměstnání a žil v rodišti.
Zde se také v roce 1935 seznámil s F. Halasem, s nímž pak až do roku 1949 udržoval
pravidelné styky. Mezi jeho další literární přátele patřili zejména Jan Zahradníček,
Kamil Bednář, Ivan Blatný, Jiří Orten a Jan Čep.
Od roku 1945 pracoval v brněnských knihovnách, kterým zůstal věrný až do důchodového věku. Trvale se usadil v Brně. Přispíval do Lumíru, Akordu, Kritického měsíčníku, Řádu, Lidových novin, Lidové demokracie, Vyšehradu, Národní obrody, Dnu, Hostu do domu, Května aj. Užíval šifry kb.
Klement Bochořák je básníkem spirituálního ladění, jeho lyrika vyrůstá z hlubokého prožitku křesťana vnímajícího svět s pokorou a odevzdaností do vůle Boží. Ve své počáteční tvorbě byl velmi ovlivněn především F. Halasem a J. Zahradníčkem, později však spěl stále intenzivněji k básnické oproštěnosti a k téměř dětsky naivní optice, s níž hleděl na lidský život. Od litanické formy veršů, v níž doznívají prvky březinovské alegorie, dospěl postupně k volnému verši, který mu umožnil plné rozvinutí meditativní vrstvy jeho poezie. Touha po harmonii a idylickém štěstí se v jeho verších často promítá na horizontu rodného moravského kraje a jeho přírody.
Po roce 1948 nemohl Bochořák po určitou dobu z ideových důvodů publikovat svoji poezii, a proto se jeho zájem soustředil na literaturu pro děti. V této části své tvorby navazuje na tradice lidových moravských pohádek, v nichž je realita dějů opět podrobena pevným zákonitostem duchovního řádu.
Od roku 1945 pracoval v brněnských knihovnách, kterým zůstal věrný až do důchodového věku. Trvale se usadil v Brně. Přispíval do Lumíru, Akordu, Kritického měsíčníku, Řádu, Lidových novin, Lidové demokracie, Vyšehradu, Národní obrody, Dnu, Hostu do domu, Května aj. Užíval šifry kb.
Klement Bochořák je básníkem spirituálního ladění, jeho lyrika vyrůstá z hlubokého prožitku křesťana vnímajícího svět s pokorou a odevzdaností do vůle Boží. Ve své počáteční tvorbě byl velmi ovlivněn především F. Halasem a J. Zahradníčkem, později však spěl stále intenzivněji k básnické oproštěnosti a k téměř dětsky naivní optice, s níž hleděl na lidský život. Od litanické formy veršů, v níž doznívají prvky březinovské alegorie, dospěl postupně k volnému verši, který mu umožnil plné rozvinutí meditativní vrstvy jeho poezie. Touha po harmonii a idylickém štěstí se v jeho verších často promítá na horizontu rodného moravského kraje a jeho přírody.
Po roce 1948 nemohl Bochořák po určitou dobu z ideových důvodů publikovat svoji poezii, a proto se jeho zájem soustředil na literaturu pro děti. V této části své tvorby navazuje na tradice lidových moravských pohádek, v nichž je realita dějů opět podrobena pevným zákonitostem duchovního řádu.
Použitá literatura:
K. Bochořák, in Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl1, A-L, Praha 1998, s. 54.
K. Bochořák, in Lexikon české literatury, díl 1, A-G, Academia Praha 1985, s. 261.
Z materiálu uloženého v oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně
- Klement Bochořák: portrét z mládí. (foto)
- Skupinové foto v zahradě, asi rok 1940. Zleva K.Bochořák, B. M. Kliba, Fr. Halas, L. Faltová, J. Seifert. (foto)
- Rodný Kunštát. (foto)
- Korespondenční lístky od přítele Františka Halase. (foto)
- Ukázka korespondence Františka Halase Klementu Bochořákovi. (foto)
- Ukázka rukopisu Klementa Bochořáka. Část dopisu Libuši Jíchové, Kunštát, 11. 4. 1939. (foto)
- Verše dedikované Eugenii Dufkové. (foto)
- Titulní list knihy veršů Tři slzy z let 1943-1944. Ilustrace Jiří Blažek (1947). (foto)
- Ilustrační dvojlist z básnické sbírky Zápisník, ak. malíř Petr Dillinger (1943). (foto)
Poslední změna: