|
Mirek Elpl
(16. 11. 1905 Brno-Líšeň - 7. 2. 1960 Brno)
Lyrický básník, autor próz z historie a hornického prostředí.
Vlastním jménem Eduard Elpl, syn učitele a autora knih pro mládež Eduarda Elpla (1871-1959), spojil své životní osudy i literární dílo převážně s Brněnskem. V Brně v roce 1923 maturoval a poté odešel na několik roků do Příbrami na Vysokou báňskou akademii, absolvoval ji v období vrcholu hospodářské krize v roce 1931. Ve svém oboru nemohl najít práci, a proto na pět let přijal místo úředníka v záložně. Od roku 1938 do konce života pracoval v rosicko-oslavanském revíru, z toho v letech 1945-1954 jako ředitel dolu Julius a později jako plánovač na ředitelství Rosických uhelných dolů. Za okupace byl od roku 1944 vězněn v Kounicových kolejích v Brně a v Kletendorfu ve Vratislavi. Na sklonku války nalezl úkryt v jevíčském plicním sanatoriu a tam se dočkal osvobození vlasti. Tomuto kraji i všem, kteří s ním prožívali období plné očekávání, věnoval knihu úvah Jaro v Jevíčku (1946). Zemřel předčasně, po delší nemoci, v pětapadesáti letech.
Mirek Elpl přispíval do časopisů: Kolo, Salón, Host do domu, Jiskra Rosická, Hovory o knihách, Směr brněnského venkova, ale také do Lidových novin a Pražských novin. V letech 1938-1941 redigoval Novou knihovnu poezie Moravského kola spisovatelů.
Elplovy literární počátky jsou spojeny s příbramskou skupinou, soustředěnou kolem socialistického básníka Fráni Kučery. Po oslavě rodného kraje v prvních sbírkách se autorova poezie ustálila na tlumeném evokování rozporu mezi úzkostí a doufáním. Kladné životní východisko našel Elpl v náboženské víře, která ve sbírce Vteřina (1936) dává konečný smysl i milostnému vztahu. Pomnichovské události vtiskly jeho básním shrnutým do sbírky Česká rapsodie (1945) dramatičtější napětí. Víra v budoucnost se zde spojila se zakotvením v historii, což je příznačné pro většinu jeho děl.
V próze oslovoval Elpla dvojí tematický okruh: havířská práce v historii i současnosti a boj za poznání země i vesmíru. Typický je pro něj motiv romanticky laděného hledačství, který je provázen nepřízní dobových okolností. Na osudech slavných objevitelů vesmírných zákonů - Objevil jsem nebe (1938) - demonstroval autor postavení výjimečného jedince, který musí bojovat za pravdu proti nepochopení davu a nepřízni mocných. Na stejném kontrastu stojí i Elplova nejznámější próza Marco Polo (1937), v níž se paralelně rozvíjí osobní problematika hlavního hrdiny a dějinné události Benátek 14. Století.
Zájem o historii a práci havířů spojil Elpl v románu ze středověkého hornického města Příbrami Důl u veselého rytířstva (1943). Posmrtně vydané dva svazky novel z Oslavanska se více soustřeďují na psychologii postav, která je nadto pojata velmi individuálně.
Vlastním jménem Eduard Elpl, syn učitele a autora knih pro mládež Eduarda Elpla (1871-1959), spojil své životní osudy i literární dílo převážně s Brněnskem. V Brně v roce 1923 maturoval a poté odešel na několik roků do Příbrami na Vysokou báňskou akademii, absolvoval ji v období vrcholu hospodářské krize v roce 1931. Ve svém oboru nemohl najít práci, a proto na pět let přijal místo úředníka v záložně. Od roku 1938 do konce života pracoval v rosicko-oslavanském revíru, z toho v letech 1945-1954 jako ředitel dolu Julius a později jako plánovač na ředitelství Rosických uhelných dolů. Za okupace byl od roku 1944 vězněn v Kounicových kolejích v Brně a v Kletendorfu ve Vratislavi. Na sklonku války nalezl úkryt v jevíčském plicním sanatoriu a tam se dočkal osvobození vlasti. Tomuto kraji i všem, kteří s ním prožívali období plné očekávání, věnoval knihu úvah Jaro v Jevíčku (1946). Zemřel předčasně, po delší nemoci, v pětapadesáti letech.
Mirek Elpl přispíval do časopisů: Kolo, Salón, Host do domu, Jiskra Rosická, Hovory o knihách, Směr brněnského venkova, ale také do Lidových novin a Pražských novin. V letech 1938-1941 redigoval Novou knihovnu poezie Moravského kola spisovatelů.
Elplovy literární počátky jsou spojeny s příbramskou skupinou, soustředěnou kolem socialistického básníka Fráni Kučery. Po oslavě rodného kraje v prvních sbírkách se autorova poezie ustálila na tlumeném evokování rozporu mezi úzkostí a doufáním. Kladné životní východisko našel Elpl v náboženské víře, která ve sbírce Vteřina (1936) dává konečný smysl i milostnému vztahu. Pomnichovské události vtiskly jeho básním shrnutým do sbírky Česká rapsodie (1945) dramatičtější napětí. Víra v budoucnost se zde spojila se zakotvením v historii, což je příznačné pro většinu jeho děl.
V próze oslovoval Elpla dvojí tematický okruh: havířská práce v historii i současnosti a boj za poznání země i vesmíru. Typický je pro něj motiv romanticky laděného hledačství, který je provázen nepřízní dobových okolností. Na osudech slavných objevitelů vesmírných zákonů - Objevil jsem nebe (1938) - demonstroval autor postavení výjimečného jedince, který musí bojovat za pravdu proti nepochopení davu a nepřízni mocných. Na stejném kontrastu stojí i Elplova nejznámější próza Marco Polo (1937), v níž se paralelně rozvíjí osobní problematika hlavního hrdiny a dějinné události Benátek 14. Století.
Zájem o historii a práci havířů spojil Elpl v románu ze středověkého hornického města Příbrami Důl u veselého rytířstva (1943). Posmrtně vydané dva svazky novel z Oslavanska se více soustřeďují na psychologii postav, která je nadto pojata velmi individuálně.
Použitá literatura:
šv: Mirek Elpl, in: Lexikon české literatury, díl 1, Academia, Praha 2000, s. 659-660.
šv: Mirek Elpl, in: Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel, Praha 1964, s. 92-93.
Elpl, Mirek: Jaro v Jevíčku, Družstvo Moravského kola spisovatelů, Brno 1946, s. 79.
Z materiálu uloženého v oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea:
- Mirek Elpl - nedatovaný portrét. (foto)
- Povídka Mirka Elpla Galileova smrt, strojopis rozhlasového pořadu, Brno 1958. (foto)
- Mirek Elpl - starší nedatovaný portrét. (foto)
- O své tvorbě: projev Mirka Elpla na besedě Nad knihami a rukopisy, Brno, Dům umění 1958.
- Mirek Elpl: Marco Polo, titulní list s dedikací redaktorovi Radiožurnálu Daliboru Chalupovi, Melantrich Praha, nedatováno. (foto)
- Titulní dvojlist knihy Mirka Elpla Hvězdy nehasnou s podpisem autora a ilustrací Milana Zezuly, Krajské nakladatelství v Brně, Brno 1959. (foto)
- Ilustrace a první strana povídky Mirka Elpla Sen noci květnové z knihy Tři zlaté poháry. Kresba Petr Dilinger, Družstvo Moravského kola spisovatelů, Brno 1947. (foto)
Poslední změna: