|
doc. PhDr. MARTIN OLIVA, Ph.D.
Selected bibliography (from last years) with abstracts and key words
Výběrová bibliografie z posledních let, s abstrakty a klíčovými slovy
— Mýtus masového hrobu v Předmostí u Přerova. K pohřebním zvyklostem moravského gravettienu.
(The myth of the "mass grave" at Předmostí u Přerova. On the burial customs of the moravian
Gravettian). Archeologické rozhledy 53/2001, 3-29. Rés. en francais.
A detailed revision revealed that at Předmostí it was not a mass grave with complete skeletons,
but probably a secondary deposit of the most representative and most coherent body parts. The
original burials on or above the ground surface seems in the Upper Paleolithic to be dominant.
Hitherto, in accordance with European cultural traditions, a burial has generally only been
regarded as the inhumation of the whole human body. Finds of individual bones have been interpreted
as the result of "non-ritual" ill treatment of remains, or alternatively as the remains of disturbed
grave pits.
Detailní revize ukázala, že masový hrob celých lidských těl v Předmostí je s největší
pravděpodobností mýtem,vyvěrajícím ze snahy přiblížit pohřební zvyklosti paleolitického
člověka lidem 19. století. Pro mladý paleolit bylo asi naopak typické ukládání zesnulých
na zem či nad zem, a pouze jejich nejreprezentativnější či nejkoherentnější zbytky se někdy
uložily pod zem (jako právě na Předmosteckém sídlišti). V duchu evropské kulturní tradice se
nálezy jednotlivých kostí ovšem mylně interpretují jako důsledek "nerituálního zacházení", příp.
jako porušené inhumace celých těl.
Key words: Gravettian, Pavlovian, Předmostí, burials
— Les pratiques funéraires dans le Pavlovien morave: révision critique. Préhistoire européenne,
16-17, 2000-2001, 191-214. Liège.
(The same ideas as above, with more detailed documentation of other graves)
(Stejné závěry jako předchozí článek, s úplnější dokumentací ostatních hrobů)
Key words: Gravettian, Pavlovian, Předmostí, Brno II, Pavlov, Dolní Věstonice, burials
— Gravettienská sídliště u Pavlova. Kotázce využívání silicitů krakovské jury. (The gravettian
settlement near Pavlov. Utilisation of the cracovian jurassic flints). AMM, sci. soc., 86/2001.
S. 45-99. Rés. en francais.
If the agglomeration Pavlov I is formed by several camps, they all belonged to one specific
tradition different from that of Dolní Věstonice I site. The jurassic flint from distant
outcrops at the site Pavlov II was not utilised in a economical way which testifies of social
bounds to the North.
Pokud je sídelní aglomerace Pavlov I tvořena několika samostatnými tábory, patřily všechny
jedné specifické kult. tradici, odlišné od sousední aglomerace Dol. Věstonice I. Silicit ze
vzdál. zdrojů v krakovské juře byl na stanici Pavlov II využíván velmi neekonomicky, a význam
jeho importů byl převážně v udržování společenských kontaktů s obyvatelstvem severoevropské roviny.
Key words: Pavlov, Gravettian, Pavlovian, raw material economy, jurassic flint
— Těžní jámy, rondely, hradiska... jak se to rýmuje? (Mining pits, rondels and hillforts -
how does it rhyme). In: Archeologie nenalézaného. S. 153-186. Praha - Plzeň 2002. Zusammenfassung
in Deutsch.
The common character af above-mentioned features is a great amount of collective work with a
pronounced symbolic character and with a rather weak practical significance
Společným rysem nadepsaných jevů je velké množství odvedené společné práce, výrazně symbolického
charakteru, s malým praktickým dopadem
Key words: Mining pits, rondels, hillforts, symbolic work, rituals, Neolithic, Bronze age
— Využívání krajiny a zdrojů kamenných surovin v mladém paleolitu českých zemí (Landscape use
and stone material sources in the Upper Palaeolithic in the Czech Lands). Archeologické rozhledy
54/2002. S. 555-581. English summary.
In the EUP all 3 parallel cultures occupied the landscape between hillsides and lowland, while
the gravettian settlement concentrated in river valleys and Magdalenian in caves of the Moravian
karst. The connection between the land-use and raw material economy is examinated.
V časné fázi mladého paleolitu využívají všechny 3 paralelní kultury krajinu stejného typu na
rozhraní nížin a výšin, zatímco gravettienští lovci sídlili u řek a magdalénští v jeskyních
Moravského krasu. Je hledána souvislost mezi využíváním krajiny a zdrojů kam. surovin.
Key words: Upper Palaeolithic, raw material sources, exotics, interregional contacts, landscape.
— Mladý paleolit českých zemí: přehled výzkumů a publikací z let 1995-2001. (The Upper Palaeolithic
of the Czech Lands: a rewiew of research and publications between 1995-2001). SPFFBU M 7, 2002.
S. 5-21. Rés. en francais.
A rewiew of research concerning the Upper Palaeolithic excavations and publications of the Czech
Lands between 1995-2001
Přehled výzkumů a publikací z let 1995-2001 o mladém paleolitu českých zemí
Key words: Early Upper Palaeolithic, Gravettian, Magdalenian, Late Palaeolithic, economy, geography,
rituals.
— Gravettien Moravského krasu. (Gravettian settlement of the Moravian Karst), AMM, sci. soc., 87/2002.
S. 81-104. Rés. en francais.
The tools from the Kůlna cave are made- as the only collection in our Gravettian - mainly from the
local cherts. In the late Gravettian the need of widespread social networks was over and this
fact explains the existence of several sites in the remote region of the Moravian Karst.
Nástroje z jeskyně Kůlny jsou - jako jediné v našem gravettienu- vyrobeny většinou z lokálního
rohovce. V mladém gravettienu se již vytratila potřeba široké sociální sítě, založené na vzdálených
kontaktech, což vysvětluje existenci několika stanic v odlehlé oblasti Moravského krasu.
Key words: late Gravettian, raw material economy, spongolite, Moravian Karst, caves
— Extraction de silexite jurassique dans la foret de Krumlov (Krumlovský les, Moravie du sud,
rép. Tchèque) sous ses aspects pratiques et sociaux. In: Les matières premières lithiques en
préhistoire, 245-252. Préhistoire du Sud-Est, suppl. No. 5. Cressensac 2003.
Krumlovský les - one of the most extensive european extraction area was exploited from end
of the Neolithic till the Hallstatt age, but mainly in the Early Bronze Age. Excavations
have revealed the presence of 8 m deep mining shafts, neolithic graves and some elements
of megalithic monuments. This chert extraction does not seem to have a real productive
function, but it could be explained by a ritual customs.
Jedna z největších oblastí pravěké těžby silicitů v Evropě, využívaná od konce neolitu
do starší doby železné. Těžba vrcholí v době únětické kultury. Výzkumy odhalily až 8 m hl.
šachty s pohřby (MMK), terasovou těžbu ze závěru eneolitu, a prvky megalitismu. S časem
těžba dostávala převážně ceremoniální dimenze. Vrcholila totiž v dobách, kdy se masově
těžené a na místě zpracovávané rohovce již ani neodnášely a nepoužívaly.
Key words: Jurassic chert, extraction, Neolithic, Eneolithic, Únětice culture, Hallstat
age, burials, rituals, ceremonial landscape.
— O nezanedbatelnosti neočekávatelného: štípané industrie starší doby bronzové na Moravě
(On the significance of unanticipatable: chipped industries of the Early Bronze Age in Moravia).
Archeologické rozhledy 55, 2003, 10-46. English summary.
The chipped industry appear rarely in the settlements and cemeteries of the Early Bronze age.
On the other hand, in the Krumlovský les (Krumlov Forest) an area of several dozen hectares by
chert workshops and mining shafts till 8 m deep was discovered. The unanticipated nature of this
phenomenon leads to a sceptical view of the chances for the archeological identification of even
mass activities of transcendental significance, particularly where such leave no large quantities
of durable raw material behind.
Na sídlištích a pohřebištích starší doby bronzové se štípaná industrie objevuje jen ojediněle.
Naproti tomu v Krumlovském lese se v této době těžil a zpracovával jurský rohovec z až 8 km
hlubokých šachet na ploše několika desítek ha. Neočekávanost tohoto jevu vede ke skepsi stran
možnosti archeol. identifikace byť i masových akcí transcendentálního charakteru, zejména
pokud nezanechaly dostatečné množství stop z nepomíjivého materiálu.
— L'approvisionnement en matière première dans le Gravettien morave dans son contexte économique
et social. In: J. Brůžek, B. Vandermeersch et M.D. Garralda eds. Changements biologiques
et culturels en Europe de la fin du Paléolithique moyen au Néolithique, 117-128. Université
Bordeaux. I. Bordeaux. 2003.
The settlement in the Gravettian (Pavlovian) period concentrated on river valleys, which
was favorable from the point of view of subsistence and long-distance, inter-group communications.
This was expressed in a sharp increase in the import of stone raw material - independent
of distance from the predominant northern flints.
V pavlovienu se osídlení soustředilo do těsné blízkosti říčních údolí, což bylo výhodné
jak z hlediska obživy (lov velké zvěře), tak orientace v krajině a tím i komunikace mezi
skupinami. Odrazem této strategie, rozvinuté zejména při příležitostných lovů mamutů,
je nárůst importů seeverských silicitů. Jejich množství ani intenzita využití se nemění
se vzdáleností od zdroje, takže přísun těchto žádaných materiálů byl zřejmě plně zajištěn
příchozími skupinami.
Key words: Gravettian, raw materials, northern flints, exotics, interregional contacts,
— Géographie du Magdalénien morave sous l'aspect économique et social. In: S.A. Vasilev,
O. Soffer, J. Kozlowski eds.: Perceived Landscapes and Built Environments, The cultural
geography of Late Paleolithic Eurasia, 131-137. BAR int. ser. 1122, Oxford 2003.
The population of Magdalenian, invading from western Europe, settled the predominantly karst
regions and even here only valleys with watercourses. The surrounding landscape was used
pragmatically only for rapid movement after seasonal resources. Unlike the Pavlovian, the
imported raw materials are used more economically.
Populace magdalénienu, pronikající ze západní Evropy, bez návaznosti na předchozí
místní vývoj osídlila převážně krasové oblasti (na Moravě výrazněji než v Čechách),
a v nich jen údolí s vodními toky. Okolní krajinu pragmaticky využívala jen k rychlým
přesunům za sezónními zdroji. Na rozdíl od pavlovienu jsou importy surovin využívány
hospodárněji. Určitá možnost zkreslení vyplývá ze skutečnosti, že pohyby a kontakty skupin
lze sledovat takřka výhradně dle pohybu kamenných surovin, navíc jen těch atraktivních a
preferovaných. Lze tedy snadno doložit vztahy k severu, kde se nacházely zdroje kvalitních
polských silicitů, zatímco o komunikaci opačným směrem nemá co vypovídat.
Key words: Magdalenian, caves, Moravian karst, raw material sources, exotics, interrergional
contacts, land use.
— K významu akumulací mamutích kostí aneb "věda" s rozumem v koncích (On the importance
of mammoth bone accumulations, or wit's end with "science"). Archeologické rozhledy 55,
2003, 227-271. English abstract.
Large accumulations of mammoth bones at Gravettian settlement sites are presently
interpreted either as the remains of prey animals, or alternatively as natural agglomerations
of carcasses, by which people founded camps in order to exploit them as tinder and raw material.
The former notion fails to explain the common preponderance of large and heavy bones of unclear
use in subsistence, while the latter is in sharp disagreement with what is known about the way
of life of the proboscidians and of the hunting strategies. At the same time the bulky bones of
the largest game animals, such as the antlers of cervids, appear noticeably frequently at
settlements of even the Lower and Middle Palaeolithic. In the milieu of the Moravian Pavlovian,
mammoth bones appear in extensive deposits by settlements and accompany the majority of surviving
(i.e. sub-surface) graves; in the eastern European Epigravettian they are later found in the walls
of dwellings and in their own pits. From an analysis of this situation it follows that in the
drawing together of selected faunal remains both transcendental and representative motives played
a role. The reasons why contemporary science takes no account of such subjective motives are
unfortunately themselves subjective.
Velké akumulace mamutích kostí na gravettienských sídlištích se v současné době interpretují
buď jako pozůstatky úlovku, nebo naopak jako přirozené nahromaděniny mršin, u nichž si lidé
zakládali tábořiště, aby je mohli využívat jako palivo a surovinu. První ze zmíněných názorů
nevysvětluje obvyklou převahu velkých a těžkých kostí s nepatrným potravním užitkem, druhý je
v příkrém rozporu s poznatky o způsobu života chobotnatců a o subsistenčních strategiích
loveckých kultur. Rozměrné kosti největší lovné zvěře, případně parohy cervidů se přitom
objevují nápadně často již na sídlištích ze starého a středního paleolitu. V prostředí
moravského pavlovienu se mamutí kosti vyskytují v rozsáhlých depozicích u sídlišť a doprovázejí
většinu dochovaných (tj. zahloubených) hrobů, ve východoevropském epigravettienu se potom
ukládají do stěn obydlí a do zvláštních jam. Z rozboru těchto situací vyplývá, že při
shromažďování vybraných pozůstatků zvěře spolupůsobily pohnutky transcendentálního a reprezentativního
rázu. Důvody, proč současná věda o těchto subjektivních motivacích neuvažuje, jsou bohužel
rovněž pouze subjektivní.
Key words: Gravettian, Pavlovian, mammoths-hunting, bone deposition, symbolic behaviour.
— L'unité de l' Europe aurignacienne. In: R. Desbrosse, A. Thévenin (eds.): Préhistoire
de l'Europe. Des origines à l'Âge du Bronze. Actes des congrès nationnaux des sociétés
historiques et scientifiques, 125e Lille 2000, 213-218. CTHS Paris 2003.
The rise of the Aurignacian is grosso modo contemporary with the beginnings of the so
called transitional technocomplexes. In the Lower Aurignacian middle-palaeolithic
substrate is sometimes very clear, e.g. on the Cantabric sites, whereas other very
old collections show the pure Aurignacian without any obvious archaic component (Geissenklösterle etc.)
It seems that this polycentric evolution bears witness of a polycentric origin of the European
Aurignacian due probably to the phenomenon of convergency, even if difficult to explain in
rational terms. During its further evolution it created a quite homogeneous cultural
environment without any visible macroregional differences, at least on the level of the
lithic and bone industry. On the other hand, certain differences can be seen in the field
of decorative objects and above all in the art, i.e. the sphere connected the most with the
ideology.
Vznik aurignacienu je zhruba současný s počátkem tzv. přechodných technokomplexů (szeletien,
bohunicien, chatelperronien atd.). Ve starším stupni je středopaleolitický substrát někdy
velmi citelný (Castillo a Arbreda v Katalánsku), zatímco jinde chybí (Geissenklosterle,
Bačo Kiro). Zdá se, že v nehomogenním vývoji se odráží polycentrický původ aurignacienu,
patrně v důsledku konvergence, což je ovšem obtížně vysvětlitelné v racionálních termínech.
V dalším vývoji vytvořil dosti homogenní kulturní prostředí bez zjevných makroregionálních
rozdílů, alespoň co se týče kamenných a kostěných industrií. Jisté rozdíly však lze pozorovat
mezi ozdobnými předměty a hlavně mezi uměleckými projevy, tedy ve sféře nejvíce propojené s ideologií.
Key words: Aurignacian, EUP, convergecy, lithic and bone idustries, art, rituals, Mladeč.
— Gravettien okrajových zón pálavského mikroregionu a menších sídelních oblastí na Moravě
AMM sci. soc. 88/2003, S. 91-132. The Gravettian of the Pavlov-Hills periphery and of the
smaller settlement areas in Moravia (rés. en francais).
The survey of Gravettian settlements in the peripheral zones shows the striking contast
between the density of the occupation of the central and peripheral settlement areas. The
reason of the population's concentration in the surroundings of the Gate of Věstonice, that
of Napajedla and the Moravian Gate lies with the cultural system based on the occasional
exploitation of mammoth herds migrating mostly through river valleys. Periodical mammoth
huntings necessitated the co-operation of groups living on a broad territory which strengthened
the orientation role of the fluvial net. The old settlement areas on the boundary of hillsides
and lowlands intensively occupied during the EUP lay far away from bigger rivers and therefore
were not inhabited any more. Their often rich outcrops of various cherts were omitted because
abundant social contacts ensured the supply of flints of good quality from the North.
The present article closes the project of many years dealing with detailed analyses of the
Moravian Gravettian from the point of view of geography and raw material economy (see contributions
in Acta Musei Moraviae 1997 - 2003 and in the journal Pravěk 6, 1996).
Přehled gravettienských lokalit z okrajových zón ukázal markantní kontrast mezi hustotou a
intenzitou osídlení centrálních a periferních sídelních oblastí. Příčina soustředění populace
v okolí Věstonické, Napajedelské a Moravské brány spočívá nepochybně v kulturním systému,
založeném na příležitostné exploataci stád mamutů, pohybujících se právě v říčních úvalech.
Periodické lovy na tato obří zvířata vyžadovaly součinnost skupin z rozsáhlého území, přičemž
říční síť napomáhala orientaci. Starší sídlištní oblasti na rozhraní pahorkatin a nížin nebyly
gravettienskými lovci osídleny, pokud neležely blízko větších vodních toků. Jejich často bohaté
zdroje rohovců se příliš nevyužívaly, protože meziskupinové styky zajišťovaly přísun kvalitních
severských silicitů. Článek uzavírá řadu studií, věnovaných jednotlivým oblastem a lokalitám
moravského gravettienu z hlediska sídelní geografie a hospodaření s kamennými surovinami
(viz AMM 1997 až 2003 a Pravěk 1996).
Key words: Gravettian, Pavlovian, centre and periphery, communication, Milovice, Southern Moravia
AMM - Acta Musei Moraviae, sci. soc., (Časopis Moravského muzea, vědy společenské). Brno.