|
DINOSAUŘI
Tato podivuhodná skupina suchozemských diapsidních plazů nejrůznějších velikostí, podob a i způsobu života žila v období druhohor (245-265 mil. let), kdy ovládla prakticky všechny tehdejší kontinenty a stala se dominantní skupinou obratlovců. Byla to skupina jedněch z nejúspěšnějších živočichů všech dob.
Masožraví i bylinožraví dinosauři měli šupinatou kůži, plíce a jejich mláďata se líhla z vajec. Některé druhy dosahovaly obrovských rozměrů a hmotnosti až 90 tun, jiní byli naopak drobní jako kohout. Obývali bažinaté nížiny i náhorní plošiny. Dnes víme, že některé druhy donášely do hnízd svým mláďatům potravu, dále se ukazuje, že někteří dinosauři byli pravděpodobně teplokrevní a dokonce se uvažuje o tom, že snad někteří rodili živá mláďata. Na dinosaury se tedy již nelze dívat jako na plazy v tradičním smyslu. Dinosauři mají totiž v mnoha směrech daleko blíže k ptákům než třeba k želvám, či krokodýlům. Ostatně ptáky již dnes považujeme s jistotou za vývojové potomky dinosaurů.
Dinosaury dělíme podle vzájemného postavení jejich pánevních kostí na dvě základní vývojové větve:
|
|
|
Saurischia (plazopánví) pánev měli jako plazi, kost sedací a stydká se od sebe rozbíhaly |
Ornitischia (ptákopánví) pánevní kosti měli vedle sebe, za zadními končetinami |
Obě vývojové větve se rychle rozrůznily do velkého množství forem. Dodnes není jasné, jak tato velká skupina plazů skutečně vyhynula. Zda to bylo vlivem pádu kosmického tělesa, jak připouští jedna z hlavních teorií, či změnami souvisejícími se zákonitostmi vývoje Země a živé přírody - změny klimatu, výšky hladiny oceánů - nebo i vnitřními biologickými příčinami. Jisté však je, že tyto změny vedly k zániku této velké skupiny živočichů, což otevřelo prostor pro rozvoj savců.
Dinosauři jsou tedy neustále opředeni mnoha tajemstvími. Se stále novými nálezy jejich pozůstatků a následnými výzkumy se daří postupně tato tajemství objasňovat. Nejvíce nálezů zkamenělých kostí a zubů dinosaurů pochází ze Severní Ameriky, Evropy, Mongolska, Indie, Číny a Jižní Afriky. Mezi nimi vynikají především naleziště v mongolské poušti Gobi. Vůbec první objev zkamenělého dinosauřího vejce je znám právě z této oblasti.