Autor: Veronika Hrdá, Rovnost - brněnský deník, 7. 7. 2007
Antropos rok po otevření: rekordní počet lidí
BRNO - Umělý mamut v životní velikosti, kostry pralidí,
zuby staré několik set tisíc let.
Už rok je mohou obdivovat lidé v nových prostorech brněnského antroposu.
„O naše výstavy je velký zájem. Za jeden rok přišlo do
pavilonu v Pisárkách sedmdesát tisíc návštěvníků,“ raduje se lektorka muzea Jana Křížová.
Ona sama provedla za jeden den více než šedesát dětí. Právě školy mají o výklad o nejstarších
dějinách lidtva největší zájem.
V muzeu si mohou lidé o historii nejen přečíst, ale můžou si
ji i ohmatat, prohlédnout ve filmu anebo objevit v databázi počítačů. V prosvětleném pavilonu
mohou navštívit šest stálých výstav. V dalších moderních sálech se pak můžou seznámit se
šamany a čaroději z celého světa. Ten, kdo chce vědět více o lužických Srbech, může zamířit
do přízemí.
Příští rok antropos oslaví osmdesát let od prvního impulzu
pro jeho založení. „V roce 1928 instaloval Jan Jelínek na brněnském výstavišti výstavu Člověk
a jeho rod. Tomáš Baťa zaplatil rekonstrukci mamuta v životní velikosti,“ řekla Křížová. Podle
ní stojí uprostřed muzea už třetí chlupáč. „První zetlel a druhý zničili filmaři, když ho
nasvítili příliš silným světlem. Jeho chlupy začaly hořet,“ připomněla kuriozitu Křížová.
Lidem se v nové budově líbí. „Jsem rád, že můžu dětem ukázat,
jak vypadali naši předci. Pak jim koupím dole v kavárně zmrzlinu, sobě pivečko. Prostě krásný
den,“ pochvaloval si areál v parku Zdeněk Matula.
Rovnost, (Martina Surá - 3. 7. 2006)
Anthropos otevřel. Pavilon Anthropos v Brně po dlouhých opravách otevřel. Návštěvníky čekají novinky.
Pracovníci Anthroposu měli v pátek honičku. Ještě do půlnoci
leštili vitríny a instalovali poslední exempláře. V devět hodin ráno otevírali totiž po prvé
po třech letech nově opravený moderní pavilon s pravěkou expozicí. Největší zájem byl o mamuta.
„Je nejlepší. Přišla jsem sem za odměnu, za vysvědčení. Měla jsem samé jedničky,“ chlubila se
Barbora Klejchová.
Z pavilonu byla nadšená. Její babička ale ve zrekonsturované budově
pár chyb našla. "Chybí nám tu některé popisky, nedozvěděli jsme se spoustu informací," posteskla si starší žena.
I pracovníci pavilonu připouští, že Anthropos ještě není stoprocentní.
Kromě popisků chybí i některé vitríny a několik modelů pravěkých příbytků. Jsou nachystané v depozitáři.
Problématická byla první den také dotyková obrazovka. Technici ji museli
v poledne vypnout. "Popisky přibudou během čtrnácti dnů, obrazovky také doladíme. Do konce prázdnin by
mělo být všechno kompletní. S otevřením už jsme nechtěli čekat," omlouval se vedoucí Anthroposu Petr Kostrhun.
Od rána se v areálu vystřídalo na sto padesát lidí. "Čekali jsme na to,
až to tady otevřou rok. Holka miluje film Doba Ledová, tak jsme se přišli podívat na mamuta Manfréda.
Ještě jdeme hledat šavlozubou veverku," plánoval otec Kristýny Kremplové.
Od září budou v Anthroposu pro studenty připraveny přednášky.
Kromě stálých exponátů v pavilonu pracovníci průběžně zorganizují i pár doprovodných akcí.
"Momentálně tady máme dvě etnicko-historické výstavy, každá v jedné místnosti," dodal Kostrhun.
Lidé se mohou až dokonce listopadu obdivovat stoletým fotografiím a dobovému oblečení z Bosny.
V další místnosti na ně čeká sbírka náhrdelníků z celého světa. "Sbírku jsme doplnili také šperky
z Velké Moravy. Některé exempláře jsou docela nositelné i teď," vystihl Kostrhun.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava (1. 7. 2006), (jaz)
Anthropos po třech letech znovu otevřen
LOVCI MAMUTŮ
Stejně jako Barča, Dan a Sam Popelářovi obdivně
stáli pod tři a půl metru vysokou mamutí samicí, mohou i další návštěvníci projít
nově připravené expozice v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea, který včera
po třech letech otevřel dveře veřejnosti.
„Přestože nebylo úplně pěkné počasí, v hrubém odhadu přišlo
asi sto lidí,“ uvedl Jiří Muselík z ostrahy Anthroposu.
Expozice, která se věnuje vývoji člověka, jeho životu na Moravě,
ale i evropskému pravěkému umění, bude nyní díky rekonstrukci otevřena celoročně každý den mimo
pondělí od 9 do 17 hodin.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava, (3. 7. 2006)
Anthropos opět září i se svým mamutem
Hned dvě krátkodobé výstavy otevřely po dlouhé rekonstrukci
brněnský muzejní pavilon Anthropos. Pavilon s archeologickou expozicí, jíž dominuje pravěký
mamut v životní velikosti, se opravoval tři roky.
Pro krátkodobé výstavy vnikly v pavilonu dva nové sály.
Divákům nyní nabízí unikátní soubor fotografií z období islámské Bosny. Autorem je Rudolf
BrunerDvořák, který je pořídil při svých cestách začátkem minulého století. Výstavu doplňuje
autentický nábytek, kroje, zbroj, hudební nástroje a další předměty.
Druhá výstava představuje sbírku náhrdelníků z perel
a korálů získaných v Africe, Americe, Indii a na Dálném východě. Předměty pocházejí
od německé sběratelky a jsou z různých období od pravěku až po současnost.
Nová expozice obsahově reaguje na vědecké objevy i
nové interpretace starších nálezů. Kořeny té původní totiž sahaly až do roku 1928,
kdy u jejího zrodu stál Karel Absolon, a podle pracovníků muzea již fyzicky i vědecky
zastarala. Dominantou ale zůstává nejlákavější model 3,5 metru vysokého vycpaného
mamuta a jeho mláděte. Dvojice je nově zasazena do prostředí připomínajícího pravěkou
tundru, zatímco dříve stála pouze na mramorové podlaze.
Pavilon je jedním z mála objektů postavených ve 20. století
v republice speciálně pro výstavní účely. Byl otevřen v roce 1964. Mezi jeho hlavní nedostatky
patřilo to, že ho nebylo možné vytápět.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava (30. 6. 2006), (jaz)
Muzejní pavilon Anthropos se dnes opět otevře
Po tříleté pauze se návštěvníkům dnes otevírá pisárecký
Pavilon Anthropos Moravského zemského muzea. Rekonstrukce výstavních prostor i expozic stála 60 milionů korun.
„Výstava je kompletně obnovená a začíná oddělením rozděleným na tři části:
Genetika ve vývoji člověka, Příběh lidského rodu a Primáti, naše rodina. V druhém oddílu výstava přibližuje
osídlení Moravy lovci a sběrači, kde budou k vidění aktuální nálezy a jejich novodobé interpretace.
Nezapomněli jsme ani na prezentaci nejstaršího umění Evropy,“ řekl k expozici vedoucí Pavilonu Anthropos Petr Kostrhun.
Kromě exponátů starých i půl milionu let si mohou lidé
prohlédnout i rekonstrukce pravěkých obydlí, které ocení nejen nejmenší.
Lákadlem stále zůstává tři a půl metru vysoký mamut, který se z
pódia přesunul do mechu. „Mamut jako jediný zůstal během rekonstrukce v budově, protože je nepřenosný.
Nově jsme i zjistili, že se jedná o samici, tak jsme jí přidali mamutí mládě,“ dodal Kostrhun.
Kromě expozic Anthroposu si lidé mohou prohlédnout dvě dočasné výstavy.
První z nich, Na hrdle krása, představí náhrdelníky z perel a korálků pocházející z Afriky, Severní
a Jižní Ameriky, Indie a Dálného východu. Výstava Bosna 1905 na fotografiích Rudolfa Brunera Dvořáka
nabízí unikátní soubor fotografií z počátku 20. století.
Pavilon Anthropos v Pisárecké ulici má mimo pondělí otevřeno denně od 9 do 17 hodin.
Regionální mutace| Lidové noviny, (30. 6. 2006)
Pavilon Anthropos se otevírá
POZVÁNKY - EXPOZICE - BRNO Po tříleté rekonstrukci se dnes znovu
otevřou dveře Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Expozice o nejstarších dějinách
osídlení Moravy a Evropy je nyní doplněna o nejnovější poznatky z archeologických, antropologických
i genetických výzkumů. Lákadlem pro návštěvníky je maketa mamuta s mládětem v životní velikosti.
Regionální mutace| Lidové noviny (Brno, 21. 6. 2006)
Mamut přestál opravu v bedně
Po tři roky stál v krabici přímo uprostřed stavebního ruchu a kolem něho nezůstal kámen na kameni.
Od prázdnin však bude proslulý brněnský mamut, vyčištěný a učesaný, opět patřit k lákadlům expozice
pavilonu Anthropos, který se 30. června po náročné rekonstrukci otevře veřejnosti.
Stavební práce si vyžádaly asi pětapadesát milionů korun. "Původní pavilon mohl být zpřístupněný
jen sezonně, teď je budova ekologicky vytápěna," přiblížil ředitel Moravského zemského muzea Petr
Šuleř. Přibyly i další prostory, současnou tvář dostaly také expozice. "Jsou tu interaktivní prvky,
nová dioramata a více trojrozměrných exponátů," shrnul vedoucí ústavu Anthropos Martin Oliva.
Novinkou je i rekonstrukce pravěkých obydlí oživená figurami. Návštěvníci si budou moci prohlédnout
šamana nebo štípače při výrobě kamenných nástrojů. "Expozice jsou koncipované tak, aby oslovily
jak ty nejmenší, tak vysokoškoláky," zdůraznil Oliva. Vše vychází z aktuálních poznatků. "I když
při rozvoji vědy je to trochu jako kovat koně v běhu," zažertoval Oliva.
S čím se však opravdu nehýbalo, to je exponát mamuta. "Jako mamut je nehnutelný,"
zdůvodňují muzejníci. "Nikdo ani neví, kolik opravdu váží. Takže jsme pouze kolem
něho nechali postavit dřevěné obložení, aby nedošel k úhoně," vysvětluje Oldřich
Neužil, bývalý vedoucí pavilonu.
Vycpaný chobotnatec pro Anthropos vznikl v roce 1962. O sedm let později takřka shořel.
"Filmařům, kteří den předtím natáčeli v Brně i unikátní operaci srdce, prasklo světlo a
mamut byl v plamenech," popisuje Neužil.
Těsně před rekonstrukcí přibylo k mamutovi mládě. "Je to přesná kopie sestavená podle
nálezů objevených na Sibiři. Jde tedy asi o roční mamutě," upřesnila kurátorka Gabriela Dreslerová.
Zda je ale velký mamut otec nebo matka, to jasné není. "Říkáme, že jsme přišli na to,
že náš mamut byla samice. To je ale jen pohádka. Bráno do důsledku, nemají ti dva spolu
nic společného," přiznal Neužil.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava, Jana Záhorková (21. 6. 2006)
Anthopos po třech letech otvírá
Po třech letech rekonstrukcí se příští pátek znovu veřejnosti
otevřou brány brněnského muzejního pavilonu Anthropos. Návštěvníci mohou doslova projít celým
vývojem lidského rodu nejen na našem území, ale i v Evropě.
Největší pozornosti se vždy těšil tři a půl metru vysoký mamut.
V prvním patře ho najdou návštěvníci i po rekonstrukci. Nově se však u jeho předních nohou
"batolí" mamutí mládě. "Při bádání jsme zjistili, že se jedná o samici, tak jsme jí do nového
prostředí tundry tvořeného z živých mechů, lišejníků a stromků přidali i mládě. Zatím ale ani
jeden z nich nemá jméno," prozradil Martin Oliva z Anthroposu.
Návštěvníci měli Anthroposem původně procházet již na začátku
června. "Tragická smrt majitele najaté stavební firmy, který zahynul při silných záplavách
v Indonésii, pozdržela některé rekonstrukční práce. Navíc nám nedošly včas peníze z ministerstva,
jež jsme investovali do vnitřních expozic," popsal zdržení vedoucí pavilonu Anthropos
Petr Kostrhun. Celková rekonstrukce a nové výstavy přišly na 70 milionů korun.
Díky tomu se mohou návštěvníci těšit - vedle mamuťátka -
na několik novinek. Čekají je například dvě ukázky pravěkých obydlí, do nichž jsou zasazeny
i postavy v dobových oděvech. K vidění tak budou šaman či štípač vyrábějící kamenné nástroje.
Kromě nové expozice, která vznikla s ohledem na aktuální objevy a výklady některých nálezů,
jsou v opravené budově k dispozici i dva výstavní sály a přednášková místnost.
Podle Šuleře se v Anthroposu nebudou nudit děti, dospělí,
vysokoškoláci ani vědci. "Do příští sezony bychom rádi stihli výstavy doplnit i o
haptickou část. Mezi exponáty zařadíme i odlitky, na něž by si slepí návštěvníci mohli
sáhnout. Expozici bychom dále doplnili o popisky v Braillově písmu," slíbil Šuleř.
Anthropos bude veřejnosti otevřen denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.
Rovnost, Honza Šmikmátor, Jakub Václavek (21. 6. 2006)
Lidé budou zase mít mamuta na dosah
Na cestu do pravěku se už mohou začít těšit Brňané i
návštěvníci města. Proslulý Pavilon Anthropos, ve kterém se po tři roky maximálně vířil prach,
po tříleté rekonstrukci otevře své dveře návštěvníkům. Bude v mnohém nový, ale staré známé věci zůstanou.
Opět v něm bude vystavena expozice věnovaná vývoji člověka a vzniku
a rozvoji jeho kultury. "Usilujeme o to, aby si každá skupina návštěvníků našla to své,
"uvedl spoluautor výstavy Martin Oliva. V expozici se představí současné výsledky vědeckého
bádání o životě předchůdců člověka. Starší objevy postupem času mají nová vysvětlení. A protože
vědci nespí, učinili i objevy nové. Poslední aktualizace tak jsou z konce minulého roku.
"Dostát změnám vědy, je jako okovat koně v běhu," komentoval situaci Oliva.
Lidé se už těší
Návštěvníky sice čeká řada změn, avšak největší atrakce zůstala
na svém místě. Mamut v životní velikosti stojí tam, kde vždy stával. Co se změnilo, je jeho okolí.
Teď stojí i s mládětem ve svém přirozeném prostředí. "Připravili jsme také řadu divácky vděčných
prostorových dioramat,"uvedl ředitel Anthroposu Petr Kostrhun. Návštěvníci tak uvidí výjevy ze
života pravěkých lidí, například šamana nebo druhotné ukládání kosterních pozůstatků do jeskyně.
Expozice navíc oživí mnoho multimediálních prvků.
Nevidomí musí čekat
Nový kabát i interiér dostala samotná budova. Autorkou její nové
podoby je architektka Dagmar Kabeláčová. Změnilo se vytápění budovy. Díky tomu bude na rozdíl
od dřívějška přístupná po celý rok. Přibyl také podzemní výstavní prostor a střešní přednáškový sál.
"Chceme zde pořádat řadu doprovodných akcí," prohlásil ředitel Moravského zemského muzea Petr Šuleř.
Právě tato instituce Anthropos spravuje. Hned s otevřením pavilonu se návštěvníci mohou těšit na dvě
samostatné výstavy. První bude ukazovat fotografie Rudolfa Brunera-Dvořáka z Bosny v roce 1905.
Druhá představí rozsáhlý soubor náhrdelníků z perel a korálků z německé sbírky Renate Hoffmannové.
"Sbírka nebyla nikdy v takovém rozsahu k vidění," podotkl kurátor Karel Valoch.
Rekonstrukce budovy stála padesát pět milionů korun, na dalších patnáct milionů přišla příprava
samotných expozic. Přesto autoři expozice počítají s jejím dalším vylepšováním. "Nedostalo se
například na haptické doplňky pro nevidomé, ty bychom chtěli vybudovat v příští sezóně, záleží
ovšem na penězích,"slíbil spoluautor Oliva.
Jedinou vadou na kráse je okolí budovy. Až do příštího roku bude návštěvníkům komplikovat přístup
oprava křižovatky na Hlinkách. "Skutečně není lehké se sem pěšky od tramvaje dostat,"potvrdil
ředitel Šuleř. Návštěvníkům doporučuje trolejbusové linky 52 a 37 ve směru z Nového Lískovce
či autobusovou linku X25.
Designér: stavební firma řádila
Na jedné straně sláva při otevření zrekonstruovaného Pavilonu
Anthropos, na straně druhé hořká pachuť v ústech jednoho z realizátorů. Designér Miloš Zimula
měl v pisáreckém "domě s mamutem" na starosti osvětlení. S výsledkem ale spokojený není.
"Architektonické řešení nemá jednotný rukopis," vytýká Anthroposu Zimula. Háček přitom vidí v
zadavateli výběrového řízení. "V každé státní zakázce jsou cenové tlaky a výsledek je kompilát
různých názorů," říká.
Ředitel Moravského zemského muzea, které Pavilon Anthropos spravuje, Petr Šuleř říká, že zadání
bylo limitováno jedinou podmínkou. "Do soutěže se přihlásilo sedm projektů. Výběrové řízení mělo
dvě kola, do druhého kola postoupili tři a vyhrála stavební firma Manďák. Bylo to velice
jednoduché výběrové řízení, protože ministerstvo kultury si kladlo jediné hodnotící kritérium,
a to byla cena. Neexistovala jiná měřítka než cena," vzpomíná Šuleř.
Autorka architektonického řešení Dagmar Kabeláčová pobývá v těchto dnech v zahraničí, do České
republiky se vrací zítra. Proto se Rovnosti nepodařilo získat její vyjádření.
Stavební firmě Manďák píše o rekonstrukci Pavilonu Anthropos na svých internetových stránkách.
"V rámci celkové opravy byla provedena kompletní rekonstrukce vnitřních rozvodů inženýrských sítí.
Dále se vybudovaly nové vstupní prostory se sociálním zázemím pro návštěvníky a komunikačním
jádrem a výtahem. Navržená přístavba má jedno podlaží sloužící k dalším výstavním účelům,
kde stěny a strop kolem vodního prvku mají prosklené provedení, které umožňuje nejširší
optický kontakt návštěvníka s okolím pisáreckého parku."
Přitom právě na stavební firmu si Zimula stěžuje nejhlasitěji. "Řešení bylo nešťastné,
z hlediska osvětlení firma přímo řádila," uvádí. Výsledek podle něj vypadá docela jinak,
než původně zamýšlel.
Medvěda vyčistíme za tři hodiny
Kromě mamuta patří mezi nejznámější exponáty pavilonu
Anthropos kosterní rekonstrukce pravěkých zvířat. O kostry, než se vystaví na odiv
návštěvníkům, se stará kurátorka paleontologických sbírek Gabriela Dreslerová.
Kolik bude v Anthroposu vystaveno kompletních koster zvířat?
Nahoře máme kostru mamuta, dále je tu kian, vlk, lev,
medvěd, sob. Ve vestibulu pak budou ještě dvě nebo tři kompletní kostry medvědů jeskynních.
Takže dohromady osm nebo devět.
Jakou údržbou musely kostry před znovuvystavením projít?
Při likvidaci předchozí expozice jsme je opatrně sejmuli
z podstavců, dodatečně zabalili, aby se nepoškodily a byly chráněny před prachem. Následně
jsme je odvezli do depozitáře. Znovu jsme je rozbalili přímo v Anthroposu. Tady jsme
zjistili jejich poškození, různé odlomené kůstky nebo odřeniny, poškozené spojovací dráty.
Nainstalovali jsme je předem na jejich místa, protože jsme věděli, že ta poškození nejsou nijak výrazná.
Ta zásadnější kolega zasádruje nebo zatmelí a zatře barvou. Dělá se to na místě, protože
při dalším transportu by mohlo dojít k jinému poškození.
Jak jste kostry chránili během jejich pobytu v depozitáři?
Byly zabaleny do bublin. Hrudníky jsme jim vycpali novinami, aby se nepropadly.
Jak dlouho trvá takovou kostru vyčistit?
Šikovné ženy to zvládnou velice rychle, není to nic složitého.
Záleží také na velikosti zvířete, obvykla stačí dvě hodiny na jednu kostru. Medvědí kostra zabere tak tři hodiny.
Pavilon Anthropos:
Adresa: Pisárecká 5, Brno
Otevírací doba: úterý-neděle 9-17 hodin
Telefon: 543 212 414
Doprava: autobusy číslo 52 a x37 z Nového Lískovce, zastávka Pisárecká nebo trolejbus číslo x25 z České, zastávka Anthropos
Novinky:
Mamutí samici přibylo mládě, jsou obklopeni přírodním prostředím
Ve dvou sálech v suterénu a přízemí se budou konat krátkodobé výstavy
Občerstvení v přízemí
Přednáškový sál
Stálé expozice "Genetika ve vývoji člověka", "Morava lovců a sběračů" nebo "Paleolitické technologie"