Napsali o výstavě

Autor: Markéta Stulírová, Brněnský deník, 21. 12. 2007
Výstava nejen o loutkovém divadle

Brno - Mezinárodní výstava Okno do českého loutkářství, kterou mohou návštěvníci od pátku zhlédnout v Paláci šlechtičen v Kobližné ulici, tvoří součást loutkového festivalu Titirijai 07 ve španělské Tolose. Výstava přibližuje prostřednictvím autentických dokumentů tradici českého loutkářství od přelomu osmnáctého a devatenáctého století do současnosti.

„Projekt Okno do českého loutkařství představuje vývojové trendy českého loutkového divadla s prvky, které jsou v mezinárodním kontextu unikátní – divadlo kočovných marionetářů, takzvanné rodinné loutkové divadlo, spolkové loutkářství se svébytným projevem umělců české moderny a nakonec i tvorbu institucionálních loutkových scén,“ uvedla Lucie Zahradníčková z Moravského zemského muzea.

Vystavené předměty představují tvůrci expozice v divadelním kontextu tak, aby maximálně evokovaly původní podobu historické formy loutkového divadla. Loutky i divadla pocházejí z několika českých veřejných sbírek a inventářů loutkových divadel. Výstava je rozdělena do několika částí: kočovné loutkové divadlo, rodinné a spolkové loutkové divadlo, klasická česká moderna a spolkové loutkové divadlo a také moderní loutkové divadlo.

„Kočovné loutkové divadlo na výstavě prezentuje historickou podobu marionetového divadla českých kočovných loutkářů. Přibližuje jeho zhruba dvou set letou historii, výtvarnou podobu a technologii tehdy nejběžněji používaných loutek, dekorací a scén, a také společenské postavení. Návštěvníci si mohou prohlédnout vybrané práce tradičních řezbářských dílen a řezbářských mistrů z devatenáctého a počátku dvacátého století a různé druhy loutek. Těmi byly například marionety, mikrlata, maňásci a varietní loutky,“ uvedl Jaroslav Blecha z oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea. Výstavní část kočovného loutkového divadla doplňují i unikátní první české loutky z roku 1912, nazývané alšovky a inspirované obrázky Mikoláše Alše.

Loutkářskou tvorbu české klasické moderny zachycuje výstava prostřednictvím ukázek činnosti několika tehdy významných spolkových divadel.

„Exponáty naznačují přeměnu tvarosloví loutky v první polovině dvacátého století ovlivněnou novými uměleckými směry, jakými byla secese, kubismus, kuboexpresionismus, funkcionalismus, expresionismus. Loutky dokládají snahy výtvarníků klást důraz na čisté a stylové pojetí,“ dodal Blecha.

Část o moderním loutkovém divadle nastiňuje přeměny českého loutkového divadla spojené s jeho profesionalizací a přibližuje současnou tvorbu profesionálních loutkových divadel.

Výstava Okno do českého loutkařství potrvá do března příštího roku. Otevřena je vždy od úterý do soboty, od devíti do sedmnácti hodin.

Autor: Luboš Mareček, Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava 27. 12. 2007
Největší svátek loutek
Rozsáhlá kolekce představuje české loutky z posledních dvou století

Brno - Historicky největší výstavní kolekci českých loutek nyní představuje brněnský Palác šlechtičen. Nová výstava Okno do českého loutkářství, která zde obsadila hned dvě podlaží, nabídne více než pět set unikátních exponátů. Soubor loutek, kulis, plakátů a dokumentů nedávno reprezentoval Česko na mezinárodním loutkářském festivalu ve španělské Tolose, kde výstavu v devíti dnech navštívilo patnáct tisíc lidí.
„Výstava představuje podstatné vývojové trendy českého loutkového divadla od přelomu 18. a 19. století, a to i s prvky, které jsou v mezinárodním kontextu unikátní,“ poznamenal autor výstavy Jaroslav Blecha z oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea. Mezi zmiňované rarity patří například divadlo kočovných marionetářů nebo takzvané rodinné loutkové divadlo.

Na přípravách nebývalé expozice, která potrvá do 22. března, se podílela řada muzeí a loutkových divadel včetně brněnské Radosti. Zápůjčky nabídla zejména tři česká muzea s významnějšími loutkářskými sbírkami: oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně (kočovné a rodinné loutkové divadlo), Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (současné profesionální loutkové divadlo) a divadelní oddělení Národního muzea v Praze (spolkové loutkové divadlo).

Rozsáhlá výstava je rozdělena do tří kapitol. První je věnována kočovnému loutkovému divadlu. „Lidé se mohou seznámit s výtvarnou podobou marionet, maňásků, takzvaných mikrlat i varietních loutek a s technologií dekorací či scén,“ uvedl Blecha. Zastoupena jsou díla předních řezbářů 19. století, například Mikoláše Sychrovského z jihočeských Mirotic a v Praze žijícího Itala Josefa Allesiho. „Předměty představujeme tak, aby maximálně evokovaly původní podobu historického loutkového divadla, funkci loutek, jejich inscenování nebo repertoár,“ sdělil Blecha. Diváky čekají úchvatné výjevy z historických her, ale také strašidelná zátiší na téma faustovských legend.
Druhá část rozměrné výstavy je věnována rodinnému a spolkovému divadlu. K vidění jsou na tomto místě unikátní první české loutky z roku 1912 nazývané alšovky. Jak označení napovídá, tyto exponáty inspirovaly obrázky Mikoláše Alše. Neméně pozoruhodné však jsou i loutky firmy Münzberg nebo firmy Modrý & Žanda. „Pro něž modelovali předlohy známí výtvarníci a sochaři. Jedinečné, originální loutky vyráběli umělci pro konkrétní rodinná divadla,“ vysvětlil Blecha. Krásně řezané loutky doplňují unikátní litografie prvních českých tištěných dekorací vydávaných od roku 1913. „Vystavili jsme i první skvělé proscénium Františka Kysely a také všechna významná souborně tištěná divadla meziválečné produkce,“ doplnil autor. V dalším oddílu představujícím českou loutkovou modernu zájemci kupříkladu zjistí, jak loutkářství ovlivnily směry jako secese, kubismus nebo funkcionalismus. Závěrečná část shrnuje vývoj divadla do současnosti. Nyní v Česku působí deset profesionálních loutkových scén.

Zpět na hlavní stránku