Autor: Markéta Stulírová, Brněnský deník, 17. září 2008
Po stopách Eskymo Welzla, dobrodruha a cestovatele
Brno - Nová výstava v etnografickém ústavu Moravského zemského muzea v Kobližné ulici připomene důležité okamžiky v životě dobrodruha a cestovatele Jana Welzla a snaží se doložit, že se skutečně staly a zasadit je do určitého dobového kontextu.
Byl spisovatelem, cestovatelem, dobrodruhem, vynálezcem i lovcem kožešin. Eskymo Welzla, rodáka ze Zábřehu na Moravě, který přebýval také v Brně, si mnozí pamatují hlavně z převyprávěných povídek Karla Högera nebo z dobrodružných příběhů o jeho putování k Severnímu ledovému oceánu. Ode dneška Welzlův život Brňanům připomene a podrobněji přiblíží nová výstava Moravského zemského muzea v Brně nazvaná Po stopách Eskymo Welzla.
„Je to vlastně první výstava o Janu Welzlovi u nás. Letošní rok je totiž pro tohoto dobrodruha výročním, a to pro číslici osm. Roku 1868 se Welzl narodil, 1928 se podruhé vrátil do vlasti a v roce 1948 zemřel,“ uvedl ředitel Moravského zemského muzea Petr Šuleř.
Výstavu o muži, jehož největším odkazem k historii je mytologie, návštěvníci najdou v Paláci šlechtičen v Kobližné ulici. Expozice je rozdělena do dvou částí. První připomíná důležité okamžiky Welzlova života, mezi které patří i jeho půlroční pobyt v Čechách, záznamy o audienci u Tomáše Garrigua Masaryka, výpis o vojenské službě nebo dopisy z Kanady. Druhá část se zase snaží navodit atmosféru, kterou cestovatelé prožívali při putování po Sibiři.
„K vidění jsou autentické předměty od sběratelů, které připomínají dobu, v níž Jan Welzl žil. Zinscenovali jsme malé tábořiště a výstavu oživí i výňatky z knih, zvuková kulisa hlasu Karla Högera nebo promítání částečně hraného dokumentu Svoboda pod bodem mrazu, který vznikl na námět badatele Strouhala. Ten totiž pochází stejně jako Welzl ze Zábřehu na Moravě a nyní o tomto cestovateli připravuje knihu,“ upřesnil náplň výstavy její autor Jiří Macháček.
Běhy s kufrem a závody čtyřspřeží
Kromě důležitých období z Welzlova života výstava Brňanům představí i nejrůznější literární odkazy a archivní materiály, z nichž některé historikové zveřejnili poprvé. „Vzhledem k tomu, že se Jan Welzl narodil v Zábřehu na Moravě, odkazuje expozice také k současným aktivitám obyvatel Zábřehu, kteří se jeho životem zabývají. Jde hlavně o festival cestopisných filmů Welzlovo filmobile a recesistické běhy s kufrem i závody čtyřspřeží,“ doplnil Macháček.
Pozornost expozice věnuje i Welzlově pobytu v Brně, kde spolupracoval s redaktory Lidových novin Valentou a Golombkem. Jejich setkávání nakonec vyústila ve vydání několika knih. Současně Welzl navštěvoval i Český rozhlas, kde pro Radiožurnál nahrál několik povídek. Právě ty později proslavil hlas Karla Högera. Dobrodružný osud Eskymo Welzla inspiroval v sedmdesátých letech také Divadlo Husa na provázku, jež jeho osud ztvárnilo v jedné z inscenací.
První cestovatelské zkušenosti Eskymo Welzl nasbíral při svém putování po okolních zemích a po Balkánu, kam se po vyučení kovářem vydal na zkušenou. Po absolvování vojenské služby u dělostřelectva v Brně a Krakově, kde byl dle vlastních slov „hrozně zvotročené“, se na krátko vrátil domů. Brzy však osiřel, a tím pro něho padly definitivní zábrany, jež ho držely na místě, a vydal se na cestu kolem světa, aby našel místo, kde by byl svobodný.
„V Janově se Welzl nechal najmout na loď a cestou kolem Afriky se dostal až do ruského Port Arturu, na Sibiř. Tam začal pracovat na stavbě mostů Transibiřské magistrály, a když si vydělal dostatek peněz, vyrazil sám a pěšky přes celý kontinent k břehům Severního ledového oceánu, kde hledal onu zemi zaslíbenou,“ přiblížil Welzlův dobrodružný život Macháček.
Po třech letech této ojedinělé pouti se cestovateli konečně podařilo dosáhnout cíle. Nečekaně ho však zasáhla nepříjemná událost – jeho loď ztroskotala u amerických břehů. Díky této nešťastné náhodě se ale Welzl nakonec u nás proslavil. Americké úřady ho totiž kvůli nedostatku peněz a bez dokladů vyhostili zpět a Welzl se vrátil do Evropy. Z Hamburku pak navázal spolupráci s novinami a díky Rudolfu Těsnohlídkovi se ke čtenářům dostala neuvěřitelná vypravování.
Jan Welzl, typ opravdu český
I přes úspěch vydaných knih však Welzl nakonec zemřel jako starý, nemocný, zahořklý a chudý muž. „Knihy vyšly v období hospodářské krize. On přitom před tím zažil období zlaté horečky i prohibici. Vydané knihy mu tak kvůli daňovým úřadům přinášely jen samé potíže,“ doplnil na závěr Macháček. O vztahu k Welzlovi ze zmiňuje i zakladatel katedry filosofie na University of Alaska Rudolf Krejří: „Vidím v něm malého českého člověka, který jde světem, stojí na vlastních nohou, a když neví, se vším se bije. To je typ opravdu český, více český než Švejk.“
Autor: Luboš Mareček, Mladá fronta DNES - jižní Morava, 17. září 2008
Eskymo Welzl v Brně
Moravské zemské muzeum nabízí výstavu o osudech slavného polárníka
Brno - Polárník, spisovatel, cestovatel, dobrodruh, přístavní dělník, lovec kožešin, lodník, strojník, obchodník, vynálezce. Všechny tyto profese skrývají Jana „Eskymo“Welzla, jehož životní osudy ode dneška přiblíží zájemcům nová výstava Moravského zemského muzea v Brně. Ve dvou sálech Paláce šlechtičen zůstane expozice o muži, který krátce pobýval i v Brně, až do počátku prosince. „Letošní letopočet končící číslicí osm kopíruje vlastně i Welzlova životní data,“ komentuje vznik výstavy její autor Jiří Macháček. Všeuměl a cestovatel se narodil před 140 lety a před 60 lety zemřel. A do Brna na krátký čas přijel v roce 1928 jako šedesátník. Welzla v tuzemsku proslavily humorně laděné prózy Bedřicha Golombka a Edvarda Valenty. „Jeho život se však posléze přetvořil do literární mytologie. Přímých odkazů k jeho životu existuje minimum. Snad jen novinových článků o něm je hromada,“ doplnil kurátor.
První oddíl výstavy faktograficky připomíná Welzlův život a ukazuje archivní materiály. Patří sem záznam o audienci Welzla u prezidenta Masaryka, kmenový list o vykonané vojenské službě a smlouvy na Golombkovy a Valentovy knihy. K vidění jsou také dva dochované fotografické portréty.
„Na prvním snímku je Jan Welzl při návštěvě expozice Moravského zemského muzea v Biskupském dvoře, druhá fotka je datována z jara 1929,“ dodal Macháček. Oba snímky jsou v držení muzea.
Ve druhé místnosti návštěvník objeví velké diorama, které se snaží navodit atmosféru Welzlova putování Sibiří a Aljaškou. Tady vybudoval kurátor malé polární tábořiště a nabízí zde i mnoho informací o severských krajích. Polárník zemřel zapomenutý v kanadském Dawsonu v roce 1948. K vidění je také barevný snímek skromného hrobu rodáka ze Zábřehu na Moravě a vyučeného kováře. Po vojně, kterou strávil u dělostřelců v Brně a Krakově, osiřel a rozhodl se, že podnikne cestu kolem světa. Později se pěšky vydal na ojedinělou výpravu k břehům Severního ledového oceánu.
Lidové noviny - Brno, 17. září 2008
Polárník nebyl jen podivín, ukazují v muzeu
BRNO Narození, návrat do vlasti a smrt slavného polárníka. Tři kulatá výročí přibližuje výstava Po stopách Jana Eskymo Welzla v Moravském zemském muzeu.
„Připomíná důležitá období ve Welzlově životě a snaží se doložit, že se skutečně stala,“ uvedl Jiří Macháček z muzea. Dobrodruha totiž mnozí měli za podivína a pozastavovali se nad jeho osudy. První část expozice proto tvůrci sestavili z faktografických materiálů, návštěvníci se dozvědí také o aktivitách, kterými si Welzla připomínají v rodném Zábřehu na Moravě.
Welzl se narodil v roce 1868 a vyučil se kovářem. Po vojně se vydal na pouť kolem světa. Pracoval na stavbě mostů na transsibiřské magistrále, poté sám pěšky vyrazil přes kontinent ke břehům Severního ledového oceánu, kde toužil nalézt „zemi zaslíbenou“. Po návratu Welzla do Evropy v roce 1928 jeho dobrodružství čtenářům LN předložil Rudolf Těsnohlídek. Ke smrti dobrodruha v Kanadě se pojí dvě data - 1948 nebo 1937.