Regionální mutace Mladá fronta DNES - jižní Morava, Luboš Mareček, 22. 3. 2006
Brňan, kterého slavila Vídeň
Úspěch, slávu ale i tragický osud v závěru života lze vyčíst z nové
brněnské výstavy Potěš Pámbů, pane Grünbaum! Ve třetím patře
Dietrichsteinského paláce připomínají mimořádného rakouského kabaretiéra
a umělce, který se však narodil v Brně.
Brno - Jméno Fritz Grünbaum v tuzemsku mnoha lidem příliš neřekne.
Přitom šlo o věhlasného divadelníka. Grünbaum byl ve dvacátých a
třicátých letech spolu s kolegou Karlem Farkasem populární jako tuzemská
dvojiceWerich a Voskovec.
Kolekce materiálů o Grünbaumově životě představuje reprízu výstavy
Divadelního muzea ve Vídni. V Rakousku byl skutečně meziválečná hvězda.
Na výstavu se přišlo podívat zhruba sedm tisíc lidí. Divadelní akce s ní
spojené navštívilo zhruba stejně návštěvníků, sdělila autorka
Marie-Therese Arnbom.
Grünbaum žil v Brně do osmnácti let. Až do své smrti v koncentračním
táboře v Dachau v roce 1941 se za svými rodiči do tohoto města vracel.
Známý umělec se narodil v prostorách dnešního občerstvení Mc´Donalds na
náměstí Svobody.
Grünbaum proslul nejen jako herec a kabaretiér, ale také jako textař a
libretista. Spolupracoval se slavnými skladateli, jako byl třeba Franz
Léhár. Je autorem velkého množství populárních písní. U nás je asi
nejznámější song Já viděl Helenu v bazénu, řekl autor výstavy za českou
stranu Viktor Pantůček. Spolu se svou rakouskou kolegyní Arnbom
zdůrazňují, že popisky a citáty na výstavě byly už při vídeňské premiéře
v němčině a v češtině.
Podle Pantůčka byl Grünbaum ve střední Evropě průkopníkem nového stylu
divadelních představení revuálního typu podobného americkým show, plným
tanečních čísel. Vystupoval ostře proti násilí, tyranii a teroru, což
ho také stálo život, zdůraznil Pantůček.
V kolekci zaujmou unikátní velkoplošné dobové plakáty, originály dopisů
a fotografií. Tyto exponáty doplnili muzejníci poslechem hudebních
ukázek i mluveného slova.
Rovnost - Brněnský deník, Jan Šmikmátor, 23. 3. 2006
Vídeňský herec se narodil v Brně
Moravské zemské muzeum připomíná postavu "vídeňského Wericha"
Výstavu o životě a díle brněnského rodáka Fritze Grünbauma, vídeňského
herce a kabaretiéra, otevřelo včera pro veřejnost Moravské zemské
muzeum. Expozice Potěš pámbů, pane Grünbaum vznikla ve spolupráci s
vídeňským Divadelním muzeem.
Brno Fritz Grünbaum byl významným představitelem vídeňského
meziválečného divadla a kabaretu, psal libreta k operetám i knihy. Spolu
se svým o dvacet let mladším kolegou Karlem Farkasem tvořil komickou
dvojici srovnatelnou s českým Voskovcem a Werichem. Kvůli svému
židovskému původu jeho život skončil v koncentračním táboře v bavorském
Dachau.
"Výstava s názvem Fritz Grünbaum: Grüss mich Gott! měla premiéru loni
ve Vídni, u příležitosti sto pětadvaceti let od jeho narození,"
informovala zástupkyně rakouské strany Marie-Theres Arnbomová. Na její
přípravě se podílelo Österreichisches Theatermuseum a Moravské zemské
muzeum. A výsledek mezinárodní spolupráce je patrný - vídeňská i
brněnská expozice je dvojjazyčná.
"Grünbaum se v Brně narodil a vystudoval zde gymnázium, až poté odešel
na studia práv do Vídně. Své brněnské rodiče ale často navštěvoval,"
vysvětlil vztah umělce k Brnu její kurátor Viktor Pantůček.
Výstava Potěš pámbů, pane Grünbaum bude v třetím patře
Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu otevřena až do září. Je také
součástí projektu Rok s židovskou kulturou, který pořádá ke svému stému
výročí Židovské muzeum v Praze.
Rovnost - Brněnský deník, Jaroslav Štěpaník, 23. 3. 2006
Jaké bylo multikulturní Brno? (Fejeton)
Brno, doby ne zas tak dávné, bylo multikulturním městem s poměrně těsnou
vazbou k Vídni. Společně, jak známo, tu žili Češi, Němci a Židé, ti
třetí vesměs hlásící se spíše k německému jazyku. Minulá doba se snažila
multikulturní minulost města vymazat z paměti, a pokud něco vzpomenout,
tak to negativní.
Není pak divu, že mnozí z mladších generací například ani netuší, že
mnohé z budov, kolem nichž denně procházejí, jsou zhmotnělými svědky
multikulturní historie a často nesou podpisy architektů, jejichž dílem
se pyšní blízká Vídeň.
Po Listopadu přichází snaha oživit minulost, připomenout vazby
zamlčované či zkreslované. Určitým ohrožením této nesporně pozitivní
změny mohla by být pouze snaha vidět minulé tentokrát pro změnu již ne
černými, ale růžovými brýlemi. Soužití různých národnostních skupin
nebývá nikdy jednoduché a idylické, prochází různými historickými
peripetiemi a přináší nejen pozitiva, ale také problémy a stinné
stránky. Čím více však budeme minulost svého města a život jeho obyvatel
poznávat, tím více se otevírá šance pro pochopení a spolupráci blízkých
národů, v minulosti tak těsně spojených.
Teprve v posledních letech se veřejnost dozvídá, kolik významných
osobností německé národnosti žilo v Brně nebo svým osudem bylo s
moravskou metropolí spjato. Já osobně si připisuji další jméno: Fritz
Grünbaum.
V době, kdy se Evropou stále více šířil smrtonosný hnědý mor a v Praze
byla nabito na představeních V+W, měli Vídeňáci ve stejné oblibě
dvojici Grünbaum-Farkas. Ten první byl o dvacet let starší, žádný
velký fešák to nebyl, do výšky také moc nevyrostl, nejen na scéně, ale
při běžných rozhovorech dokázal oslňovat výjimečným šarmem a vtipem.
Zvlášť ženy prý dokázal okouzlit a není divu, že ženatý byl hned
třikrát. Herec, kabaretiér, libretista, režisér a spisovatel psal, točil
filmy, bavil a je autorem mnoha šansonů a libret řady operet. Po pravdě
řečeno, našinec by dnes dokázal z jeho rozsáhlého díla s jistotou
zabroukat jedinou melodii, kterou u nás známe jako Já viděl Helenu v
bazénu.
Grünbaum se narodil v Brně, vystudoval tu První německé gymnázium a
odešel do Vídně na univerzitu.
Do Brna se vracel za rodiči. V březnu roku 1938 po anšlusu Rakouska si
Grünbaum, který soustavně a programově zesměšňoval německý nacionální
socialismus a jednoznačně proti jeho ideologii vystupoval, ve Vídni
dovolil svůj poslední kabaret. Pak nasedl na vlak směr Československo.
Gestapo o něm ale dávno a dobře vědělo. Následovalo zatčení, pak Dachau,
Buchenwald a opět Dachau.
Mimořádná výstava o Grünbaumovi je nyní k vidění až do 9. září v
Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu. Multimediální projekt se
zvukovými a obrazovými nahrávkami, dobové plakáty, časopisy, knihy,
fotografie, dopisy připomínající předválečnou dobu zaujmou a evokují
také multikulturní minulost města Brna. Nejen Vídeňák, ale také Brňan
Fritz Grünbaum byl pro dobu nadcházející národnostní a rasové
nesnášenlivosti samozřejmě nepřijatelný. Vadil nejen svými občanskými
postoji a uměleckým vyznáním ale i samotným původem: Byl Žid a těm bylo
určeno konečné řešení.