Autor: Leonid Křížek, www.militaria.cz, 13. 6. 2008
Léta zkázy a naděje 1914-1918
Češi a Moravané na frontách Velké války a vznik ČSR. Výstava v Moravském zemském muzeu v Brně.
„Atentát na následníka byl zmařen, první světová válka nevypukla, tudíž žádná výstava se nekoná, rozejděte se!“ Těmito slovy zahájil Vlastimi Schildberger ml. vernisáž výstavy, jejíž název je uveden v titulu. Ještě předtím, než se pozvaní hosté sešli na nádvoří Dietrichsteinského paláce v Brně, inscenovali totiž pořadatelé před budovou muzea příjezd automobilu s následníkem trůnu, Františkem Ferdinandem s chotí, na kterého se atentátník pokusil hodit bombu, ale tentokrát mu v tom přítomní policisté zabránili. Všechno samozřejmě v dobových uniformách a v automobilu Benz vz. 1910 (celkem věrná podoba se skutečným vozem Graf & Stift, o arcivévodovi nemluvě!).
Vcelku velkoryse koncipovaná výstava je inscenována ve 3. patře Moravského zemského muzea. Katalog prý bude k dispozici na podzim. Podrobnější informace přináší následující tisková zpráva, jejímž autorem je PhDr. Jan Břečka:
Od 28. května 2008 je návštěvníkům v celém III. patře Dietrichsteinského paláce otevřena výstava Léta zkázy a naděje 1914–1918 s podtitulem Češi a Moravané na frontách Velké války a vznik ČSR, kterou připravilo historické oddělení Moravského zemského muzea. Výstava je dedikována 90. výročí ukončení 1. světové války a vzniku Československé republiky. Ve své době nejstrašnější válečný konflikt 20. století přinesl mimo jiné bolševickou revoluci v Rusku a uspíšil rozpad třísetleté habsburské monarchie. Nesourodost a nestabilnost mírových smluv a poválečného uspořádání světa ovšem vedly o 20 let později k začátku ještě ničivějšího konfliktu – 2. světové válce. V letech 1914–1918 bylo jenom z českých zemí mobilizováno do rakousko-uherské armády na 1 200 000 mužů. Z tohoto počtu padlo za oběť válečnému běsnění 189 015 Čechů, 80 248 Moravanů, 19 018 Slezanů (tato statistika ovšem nezahrnuje ztráty posledního válečného roku 1918). Právě této dnes poněkud opomíjené skutečnosti je věnována výstavě hlavní pozornost. Statisíce mladých mužů, ale i otců rodin muselo obléknout šedou uniformu a odejít na frontu do Haliče nebo na Piavu bojovat „za císaře pána a jeho rodinu“. Kamenné pomníky se jmény těch, kteří se již domů nevrátili, stojí v každé vesnici a městě.
Na konci války Rakousko-Uherská říše zanikla a z jejích trosek vznikla řada nástupnických států, včetně Československa. O jeho vznik se kromě politiků jako prof. T. G. Masaryk, dr. Edvard Beneš nebo gen. Milan Rastislav Štefánik zasloužili českoslovenští zahraniční vojáci legionáři, kteří bojovali v Srbsku, Rusku, Francii a Itálii. Na výstavě jsou prezentovány předměty z desítek tuzemských a zahraničních muzejních nebo galerijních institucí, ale i od soukromých sběratelů. Ze zajímavých exponátů můžeme jmenovat např. uniformy a vyznamenání čelních představitelů habsburské monarchie, kapesník s krví následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, bronzový model brněnského Wehrmanna od sochaře Karla Wollka (zapůjčeno z vídeňského Arsenalu), granát ráže 30,5 cm o váze 280 kg do moždíře systému Škoda vz. 11, modely rakouského křižníku St. Georg, torpédoborce TB 98M a ponorky U-4 (velitel Rudolf Singule z Brna), šavle gen. M. R. Štefanika, cvikr T. G. Masaryka a mnohé další. Výstava potrvá do 3. ledna 2009, otevřena bude vždy od úterý do soboty od 9 do 17 hodin.
Námět: Vlastimil Schildberger ml.
Scénář: Vlastimil Schildberger ml., PhDr. Jan Břečka, Mgr. Hana Kraflová, PhDr. Zdeněk Fišer, Mgr. Lubor Hedbal
Výtvarné řešení: Výstavní oddělení MZM
Garant výstavy: Vlastimil Schildberger ml.
Dále spolupracovali: Bc. Martina Sekerková, Mgr. Robert Kupsa, Jiří Krouse, Jaromír Válek Mgr. Jiří Mitáček, PhD.
Další fotografie z výstavy jsou k vidění zde: http://www.mzm.cz/mzm/program/leta_zkazy_a_nadeje/index.htm
Turistický portál Jižní Morava, 27. května 2008
V Brně začíná velká výstava o 1. světové válce a vzniku republiky
Zakrvácený kapesník, jímž hrabě Harrach přikryl ránu arcivévody Ferdinanda po sarajevském atentátu, patří k nejzajímavějším exponátům nové výstavy Moravského zemského muzea Léta zkázy a naděje 1914-1918. Expozice pojednává o dějinách první světové války a vzniku Československa. Tématem výstavy je nejen vojenský život, ale i strádání civilistů v českých zemích, řekl dnes ČTK historik Vlastimil Schildberger.
Výstavu tvoří více než 1100 předmětů a stovky originálních fotografií a dokumentů. Zapůjčilo je 43 středoevropských muzeí a 17 soukromých sběratelů. V Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu zabírá celé třetí poschodí. Expozicí kurátoři uctili letošní 90. výročí konce války a vzniku Československa. Veřejnosti se poprvé otevře ve středu.
Kapesník bude součástí půlroční výstavy jen prvních 14 dní. Artefakt je příliš choulostivý. O atentátu na rakouského následníka trůnu se lidé dozví řadu dalších podrobností. "Ve skutečnosti tam byly dva výstřely, nikoliv sedm kulí, jak se to píše ve Švejkovi. A střílelo se z pistole, ne z revolveru," uvedl Schildberger.
I další exponáty mají vazbu na historické osobnosti. Kurátoři vystavili například šavli generála Štefánika a kufr, s nímž budoucí prezident Masaryk odcházel do exilu. Děti zaujme například sbírka dobových přikrývek hlavy a kolekce modelů rakouských válečných plavidel. Stěží někdo přehlédne granát do moždíře systému Škoda, který váží 280 kilogramů.
Českou vojenskou účast v první světové válce si mnozí lidé spojují především s legiemi v Rusku. "I my se legiím věnujeme, ale základ výstavy je věnován statisícům dalších obyčejných Čechů, kteří v rakouské uniformě z různých důvodů zůstali až do konce," uvedl spoluautor expozice Jan Břečka.
Schildberger připomněl krutost první světové války a šíři jejího dopadu. Jenom z českých zemí bylo do armády odvedeno asi 1,2 milionu lidí, z nichž bezmála 300.000 zemřelo. Úmrtnost zraněných byla vyšší než v následujících válkách, více bylo také invalidů. Kvůli úplnému hospodářskému zhroucení Rakouska-Uherska trápil civilisty v zázemí hlad.
Autor: (zp), Letectví.cz, 4. června 2008
Léta zkázy a naděje 1914-1918
S podtitulem Češi a Moravané na frontách Velké války a vznik ČSR, byla letos 27. května otevřena v hlavní budově Moravského zemského muzea, tedy v Dietrichštejnském paláci na brněnském Zelném trhu velmi pozoruhodná "osmičková" výstava Léta zkázy a naděje 1914-1918, kterou je možné s výjimkou neděle a pondělí, kdy je zavřeno, zhlédnout až do 3. ledna 2009, a to vždy od 9.00 do 17.00 hodin.
Její autoři v čele s Vlastimilem Schildbergerem mladším velmi zajímavým způsobem zpracovali první pro český národ významné "osmičkové" výročí dvacátého století - tedy účast občanů Čech a Moravy v první světové válce a okolnosti vzniku samostatného Československa v roce 1918.
Na své si přijdou nejen zájemci o historii nasazení českých a moravských občanů v rakousko - uherské armádě i v čs. legiích, ale i zájemci o leteckou historii. Na informačních panelech a v některých vitrínách totiž najdou i unikátní fotografie, pilotní průkazy a jiné památky na letce moravského původu, působící v rakousko - uherském letectvu převážně na italské frontě.
Výstava ovšem není zdaleka jedinou nedávno otevřenou velmi zajímavou výstavou v Brně a okolí. V Muzeu Brněnska ve Šlapanicích nedaleko Brna byly totiž již 22. května otevřeny hned dvě velmi pozoruhodné výstavy na "osmičkové" téma. Do 17. srpna tam mohou zájemci o leteckou historii spatřit výstavu Malé, ale věrné, která na stovkách plastikových modelů letadel mj. připomíná i výročí vzniku československého vojenského letectva v roce 1918 i boje našich letců na frontách druhé světové války. Za vidění nepochybně stojí také velmi nevšedně pojatá výstava téhož muzea, nazvaná jednoduše "Osmičky". V tamním muzeu je otevřeno vždy od středy do neděle od 13.00 do 17.00 hodin.
Autor: Martina Nyklová, Český rozhlas 7 - Radio Praha, 30. května 2008
Výstava Léta zkázy a naděje se věnuje 1. světové válce
Kolik kulí padlo v Sarajevu při atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d Este? Pokud myslíte, že sedm, tak zamiřte na výstavu, která začala v Moravském zemském muzeu v Brně, tam uvedou tento rozšířený švejkovský omyl na pravou míru.
Výstavu Léta zkázy a naděje přiblížil jeden z jejích autorů Vlastimil Schildberger.
"Výstava nám dokumentuje události 1. světové války ve vztahu k českému obyvatelstvu i k vojákům z českých zemí, kteří museli narukovat do tohoto válečného konfliktu. Je zde vystaveno přes 1 100 trojrozměrných předmětů ze sbírek 33 muzeí a 17 soukromníků. Je zde přes 600 fotografií zachycujících 1. světovou válku - válečná bojiště i třeba některé vojenské osobnosti tehdejší historie."
Výstava samozřejmě neopomíjí účast Čechů v zahraničních legiích, ale, jak už bylo řečeno, pamatuje také na ty, kteří bojovali za Rakousko-Uhersko.
"Jeden z faktů je, že třeba z českých zemí narukovalo před 1 200 000 mužů a okolo 350 000 jich padlo. Což je tedy dost vysoké číslo," říká Vlastimil Schildberger a připomíná, že 45% procent vojenských ztrát rakousko-uherské armády tvořili právě Slované. Velké množství vojáků zemřelo na následky svých zranění a řada z nich zůstala invalidní. Lidé ale trpěli také v zázemí, výstava například připomíná hladové bouře, které během války vypukly, nebo perzekuce rakousko-uherské vlády proti civilnímu obyvatelstvu.
A jaké konkrétní exponáty jsou na výstavě k vidění? Je to např. šavle Milana Rastislava Štefánika, kufr T.G. Masaryka, osobní věci vojáků, nebo sbírka pohlednic, výtěžek z jejího prodeje byl určen pro vdovy a sirotky po padlých vojínech. "Nejtěžší exponát je 280 kilo vážící dělostřelecký granát do moždíře systému škoda ráže 30,5 centimetrů."
A jak to bylo s oněmi slavnými sedmi kulemi?
"Sarajevský atentát, to nebylo sedm kulí, ale dva výstřely z belgické pistole browning. Je zde pouze na 14 dní zapůjčen z muzea z Velkého Meziříčí kapesník s krví následníka trůnu, kterým jej ošetřil hrabě Harrach. Ten se zúčastnil atentátu jako spolujezdec."
Expozice Léta zkázy a naděje s podtitulem Češi a Moravané na frontách Velké války a vznik ČSR bude v brněnském Dietrichsteinském paláci k vidění až do ledna příštího roku.
Autor / zdroj: ČTK, Regiony24.cz, 27. května 2008
V Brně začíná velká výstava o 1. světové válce a vzniku republiky
BRNO - Zakrvácený kapesník, jímž hrabě Harrach přikryl ránu arcivévody Ferdinanda po sarajevském atentátu, patří k nejzajímavějším exponátům nové výstavy Moravského zemského muzea Léta zkázy a naděje 1914-1918. Expozice pojednává o dějinách první světové války a vzniku Československa.
Tématem výstavy je nejen vojenský život, ale i strádání civilistů v českých zemích, řekl historik Vlastimil Schildberger. Výstavu tvoří více než 1100 předmětů a stovky originálních fotografií a dokumentů. Zapůjčilo je 43 středoevropských muzeí a 17 soukromých sběratelů. V Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu zabírá celé třetí poschodí. Expozicí kurátoři uctili letošní 90. výročí konce války a vzniku Československa. Veřejnosti se poprvé otevře dnes.
Kapesník bude součástí půlroční výstavy jen prvních 14 dní. Artefakt je příliš choulostivý. O atentátu na rakouského následníka trůnu se lidé dozví řadu dalších podrobností. "Ve skutečnosti tam byly dva výstřely, nikoliv sedm kulí, jak se to píše ve Švejkovi. A střílelo se z pistole, ne z revolveru," uvedl Schildberger.
I další exponáty mají vazbu na historické osobnosti. Kurátoři vystavili například šavli generála Štefánika a kufr, s nímž budoucí prezident Masaryk odcházel do exilu. Děti zaujme například sbírka dobových přikrývek hlavy a kolekce modelů rakouských válečných plavidel. Stěží někdo přehlédne granát do moždíře systému Škoda, který váží 280 kilogramů.
Českou vojenskou účast v první světové válce si mnozí lidé spojují především s legiemi v Rusku. "I my se legiím věnujeme, ale základ výstavy je věnován statisícům dalších obyčejných Čechů, kteří v rakouské uniformě z různých důvodů zůstali až do konce," uvedl spoluautor expozice Jan Břečka.
Schildberger připomněl krutost první světové války a šíři jejího dopadu. Jenom z českých zemí bylo do armády odvedeno asi 1,2 milionu lidí, z nichž bezmála 300.000 zemřelo. Úmrtnost zraněných byla vyšší než v následujících válkách, více bylo také invalidů. Kvůli úplnému hospodářskému zhroucení Rakouska-Uherska trápil civilisty v zázemí hlad.
Autor: Jan Trojan, Právo - Jižní Morava, 29. května 2008
LÉTA ZKÁZY A NADĚJE 1914-1918
Novou výstavu s tímto názvem a s podtitulem Češi a Moravané na frontách Velké války a vznik ČSR otevřelo Moravské zemské muzeum v Brně. Autoři shromáždili množství předmětů včetně zbraní, uniforem, vytvořili i model zákopů. Bohatá obrazová a textová dokumentace ukazuje hrůzy válečného běsnění v různých zemích, odhaluje i méně známé skutečnosti. Na snímku panel s fotografiemi o Jaroslavu Haškovi a představitelích Švejka. Jedním z nejzajímavějších exponátů je zakrvácený kapesník, jímž hrabě Harrach přikryl ránu arcivévody Ferdinanda po sarajevském atentátu v roce 1914.
Autor: KRISTÝNA CHMELÍKOVÁ, Mladá fronta DNES - jižní Morava, 28. května 2008
Válka očima obyčejných
Tisíc exponátů přibližuje první světovou válku. Raritou je krev následníka trůnu
Brno - Klíčové, ale i ty zdánlivě malé okamžiky první světové války nabízí návštěvníkům ode dneška výstava Moravského zemského muzea Léta zkázy a naděje 1914 - 1918.
Expozice, která obsadí Dietrichsteinský palác až do ledna příštího roku, nabízí příchozím vhled do historie pohledem vojáků, ale i civilistů. Více než tisícovka exponátů představuje zbraně, uniformy či bohatá diorámata zákopů, ale též dobová umělecká díla od Švejka po Štursovu slavnou sochu Raněný či dětské dopisy tatínkům na frontu. „Písmo dětské, ale myšlení strádáním vyspělo,“ píše se v komentáři u jejich psaní. Léta zkázy a naděje totiž neukazují jen chladné zbraně, ale hlavně lidské příběhy.
„Tématem výstavy je nejen vojenský život, ale i strádání civilistů v českých zemích. Chtěli jsme ukázat, jak obyčejný člověk, ať už voják či civilista, válku prožíval,“ vysvětlil jeden z autorů výstavy, historik Vlastimil Schildberger. Oproti mapování osudu legionářů se podle kurátorů zatím málo prostoru věnovalo obyčejným Čechům: „Těm, kteří v rakouské uniformě z různých důvodů zůstali až do hořkého konce. Statisíce mladých mužů, ale i otců rodin musely obléknout šedou uniformu a odejít na frontu bojovat za císaře pána a jeho rodinu, protože tak se to prostě chtělo,“ řekl spoluautor Jan Břečka. Zemřelo jich na tři sta tisíc. Expozici kurátoři věnovali letošnímu 90. výročí konce války a vzniku Československa. Na přehlídce předmětů i originální obrazové a textové dokumentace, jež zabrala celé třetí patro paláce na Zelném trhu, se podílelo 43 středoevropských muzeí, některé kousky pocházejí i ze sbírek soukromých sběratelů.
Švejkovských 7 kulí byly vlastně dvě rány Perličkou výstavy je zakrvácený kapesník, jímž hrabě Harrach přikryl ránu arcivévody Ferdinanda po sarajevském atentátu. Ten mohou lidé vidět jen prvních 14 dní výstavy: „Je velmi choulostivý, zapůjčili nám jej z muzea ve Velkém Meziříčí jen na tuto dobu,“ řekl Schildberger s tím, že o atentátu expozice vyvrátí i další mýtus. „Švejkových pověstných sedm kulí byly ve skutečnosti jen dva výstřely a střílelo se z pistole Browning, ne z revolveru,“ doplnil Schildberger. K historickým osobnostem se odkazují i další části výstavy - lidé si mohou prohlédnout šavli generála Štefánika, Masarykův cvikr i kufr, s nímž budoucí prezident odcházel do exilu. Atmosféru bojiště přibližují diorámata rakousko-uherských zákopů, stejně jako naturalistický chirurgický koutek. Tíživě působí též některé z šesti set fotografií zachycující například brutální popravy srbských civilistů. Odlehčením je naopak sbírka dobových přikrývek hlavy, kolekce čepicových odznaků i modely křižníků a torpédoborců. Vůbec nejtěžším exponátem je pak 280kilogramový granát do moždíře systému Škoda.