Rovnost - Brněnský deník, autor: Markéta Stulírová, 9. 4. 2008
Fotografie z cest aneb Lidé tří světadílů
Brno - Moravské zemské muzeum ve středu v Paláci šlechtičen zahajuje výstavu dokumentárních fotografií Miroslava Myšky.
Miroslav Myška začal v sedmdesátých letech více cestovat a při té příležitosti i fotografovat. „Vytvořil dokumentární série z Liptova, Mongolska a Řecka. Současně s dokumentem pracoval i na cyklech aktů a textur, a to vše pak na výstavách stavěl do očekávatelných i překvapivých rovin,“ uvedla garantka výstavy Helena Beránková.
Černobílé dokumentární fotografie z let 1969 až 1989, které výstava Lidé tří světadílů představuje, vybral Miroslav Myška za pomoci vedoucího oddělení fotografie Moravské galerie Jiřího Pátka. „Fotka už nějaký čas nereprezentuje realitu, ale je součástí uzavřeného obrazového systému. A právě to posílilo její schopnost stát se rituálním předmětem. Tím se sice nezbavila etických aspektů, ale unikla tradici bazírující na pojmech jako originalita, dokument nebo uměleckost,“ uvedl Pátek.
Návštěvníci výstavy uvidí celkem dvaasedmdesát snímků, mezi kterými jsou fotografie z USA, Itálie, Indie, Mongolska, Rumunska, Řecka i slovenského Liptova. „Nejraději vzpomínám na Řecko, kam se rád pravidelně vracím. Řekové jsou famózní lidé s čistou duší, kteří mají k České republice vřelý vztah. Zřejmě i kvůli tomu, že většina z nich má příbuzné, kteří k nám emigrovali,“ vyznal se ze svých sympatií k Řekům Myška.
Čistotu a krásu zachytil také v souboru fotografií ze slovenského regionu Liptov. „Snažil jsem se o dokument, současně jsem však respektoval výtvarné hledisko. Až s postupem času mě zklamalo, jak se čistota krajiny měnila,“ dodal Myška.
Závěrečnou část výstavy doplňují fotografie z pozdějšího období Myškovy tvorby, z cest do Indie a na Kubu.
Fotografické půlení
Pro výstavu Lidé tří kontinentů měl Myška více snímků, než se do prostor výstavního sálu Paláce šlechtičen nakonec mohlo vejít. „Výstavu jsme tak rozdělili na dvě části. Tato, úvodní část, potrvá do devatenáctého května. Na ni hned naváže druhá část, na které budou Miškovy fotografie z pozdějšího období,“ dodala Beránková.
Myška působí také jako pedagog, od roku 1990 vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě.
Mladá fronta DNES - jižní Morava, autor: (krch), 9. 4. 2008
Sonda do života lidí ze tří světadílů
Brno - Výpravu nejen do obydlí, ale skrze sugestivní portréty mnohdy i do duší lidí z rozličných koutů světa nabízí nová výstava Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. V brněnském Paláci šlechtičen vystavuje cestopisné fotografie Miroslava Myšky.
Kolekci černobílých i barevných snímků nazval autor Lidé tří kontinentů. „Výstava nabízí ohlédnutí autora za jeho tvorbou v letech 1970 až 2007,“ uvedla garantka výstavy Helena Beránková z ústavu. Právě zde Myška v sedmdesátých letech začínal. Kromě nudné práce ve sbírkách muzea ho čekaly i dobrodružné výpravy.
Před pádem železné opony fotografoval Myška například na Slovensku, v Mongolsku, Řecku, Sovětském svazu, ale i v Paříži. Po nástupu demokracie pak jeho cesty změnily směr, vydal se například do Indie, Peru a na Kubu. Ale i do českých vesnic v rumunském Banátu, kde fotografoval převážně rolnický život krajanů.
Dnes jednašedesátiletý autor, který pochází z Brna, si při svých cestách mnohdy pochvaloval hustý plnovous. Vystudovanému dokumentárnímu a reportážnímu fotografovi totiž kolikrát otevřel cestu k lidem.
„V Řecku jsem třeba neměl problémy navázat s lidmi kontakt, každý tam měl v sedmdesátých letech známého, co k nám emigroval, a Češi tam měli dobrou pověst. Ale třeba v Indii mé vousy budily zvědavost, lidé ke mně sami chodili,“ vzpomínal fotograf na to, že nápadná odlišnost mu paradoxně pomohla do lidských společností zapadnout. „V každé zemi jsem uměl minimálně pozdravit a poděkovat v jejich jazyce,“ prozradil Myška další trik, jak se k lidem dostat. V Řecku to ale nestačilo - právě kvůli vousům si jej prý tamní spletli s pravoslavným knězem a nechápali, jak je možné, že řecky neumí.
Černobílé obrazy z Řecka i dalších cest, jež Myška podnikal od roku 1969 až do pádu komunismu, jsou nyní jádrem výstavy, doplňuje je barevná série z cesty do Indie na sklonku milénia.
„Na tuto výstavu pak naváže její druhá část, která obsáhne Myškovu tvorbu od roku 1990 po současnost,“ doplnila Beránková s tím, že fotografie se v Paláci šlechtičen obmění patnáctého května.