Regionální mutace| Právo - Jižní Morava, 06. 10. 2006 - Jan Chmelíček
Nekonečný příběh mramoru
Dva silné zážitky nabízí výstava v Mramorových sálech Moravského zemského muzea v Brně nazvaná
Nekonečný příběh mramoru: Potěšení z krásy krásných krystalů kalcitu, aragonitu a dalších přírodních
forem uhličitanu vápenatého na jedné a báječný pocit dobrodružného poznávání dosud neznámého na druhé straně.
Výstavu věnovanou kráse a různorodosti zmíněné sloučeniny, v níž figuruje vápník, uhlík a kyslík,
připravilo mineralogicko-petrografické oddělení muzea převážně z vlastních bohatých sbírek.
Je koncipována tak, aby vedla návštěvníka k pochopení koloběhu tří chemických prvků v přírodě, kde jsou
nepostradatelné pro řadu forem života. Současně umožňuje pochopit, že nic na Zemi - ani kámen -není neměnné,
jednou provždy vytvořené. „Na počátku příběhu stojí oxid uhličitý, který produkují sopky, ale také organismy.
Ten je buď součástí atmosféry, nebo je rozpuštěn ve vodě za vzniku slabé kyseliny uhličité. Tu společně
s vápníkem, přinášeným do moře z různých zdrojů, využívají mořští živočichové ke stavbě svých schránek a
koster. Jejich nahromaděním vznikají až tisíc metrů mocná souvrství vápenců.
Při zpevňování vápencových vrstev vznikají dolomity. Původně usazené vápence mohou být při horotvorných
procesech ponořeny do zemských hlubin, kde jsou vystaveny vysokým teplotám a tlakům a tak přeměněny
v mramor,“ uváděl návštěvníky vernisáže do nekonečného příběhu mramoru na Zemi autor výstavy Stanislav Houzar.
Díky zajímavé koncepci výstavy i názorných doprovodných textů, které připomínají i místa nálezu
jednotlivých zajímavých exponátů, může návštěvník poznat rozdíly mezi tzv. technickým mramorem,
za který bývá označován vlastně jakýkoli kámen, který lze vyleštit a použít například ve stavebnictví,
a mezi skutečným mramorem - přeměněnou horninou.
Dozví se, že kalcit je minerálem s největším počtem krystalových tvarů, že z krystalů kalcitu je
tvořena i vaječná skořápka, že největší krystaly kalcitu mají objem až sto krychlových metrů, že
pětidílná stěna v brněnské vile Tugendhat není z onyxu, jak píší historici umění, nýbrž z medově
žlutého aragonitu -uhličitanu vápenatého. Je to výstava, jaká má být. Zaujme nejen fanoušky
mineralogie, ale i laiky. Otevřena bude do 20. ledna.