Autor: Kristýna Chmelíková, Mladá fronta DNES - jižní Morava, 24. září 2008
Výstava o Evropě, jak ji neznáme
Brno - Na výpravu za neznámými a mizejícími etniky Evropy se ode dneška mohou lidé vydat do brněnského Paláce šlechtičen. Až do 22. listopadu tu Etnografický ústav Moravského zemského muzea vystavuje fotografie Rakušana Kurta Kaindla, který se spolu s literátem Karlem-Markusem Gaussem už téměř deset let vydává hledat málo známá etnika napříč celou Evropou.
Lidé se z fotografií a obsáhlých popisů dozvědí, jak se žije například litevským Tatarům, Arberešům v Itálii nebo klajpedským Němcům.
Kaindl i Gauss jsou podle kurátorů expozice špičkami ve svém oboru. „Ani jeden z nich není profesionální etnograf, nepojímají své cesty vědecky, ale výsostně umělecky. Například fotograf Kaindl je v rodném Rakousku vnímán podobně prestižně jako u nás Jindřich Štreit,“ uvedla kurátorka výstavy Hana Dvořáková z muzea.
Jedním z velkých omylů naší doby je podle ní domněnka, že Evropa je již objevena. „Přitom je naše duchovní mapa poseta bílými místy. Uprostřed tohoto kontinentu existují neznámé evropské národnosti,“ vysvětlila kurátorka. A dodala, že i ji udivilo, jak málo sama o etnikách, která Rakušané navštívili, ví.
„Uvědomili jsme si, že ani my jako etnografové objekty jejich zájmu neznáme. Kdo může říci, že slyšel o Arbereších? Návštěvníky výstavy překvapí, kolik různých etnických skupin žije ve zdánlivě homogenních státech,“ doplnila Dvořáková s tím, že neznámé Evropany chtěl proto ústav představit i Brnu.
Kaindl a Gauss mapují život malých nestátních národů od roku 1999. „Uvědomili jsme si, že se čím dál víc v Evropě stírají hranice, národnostní rozdíly začínají mizet. A právě národnostní menšiny nám ukazují budoucnost Evropy - žily po staletí mezi námi, udržovaly si svou kulturu i řeč, ale nyní se začínají rozpouštět,“ vysvětlil Kaindl s tím, že chtěli tyto skupiny stihnout zachytit.
Celkem se vypravili za čtrnácti z nich. Například za původně tureckými Asyřany do Švédska, makedonskými Arumuny či sarajevskými Sefardy.
„Nechtěli jsme postupovat systematicky, ale naopak ukázat rozdíly mezi etniky. Na jedné straně se tak věnujeme málo početné skupině Gočerů, čili německo-slovinské menšině, a k tomu naopak Unií podporovaným a početným lužickým Srbům,“ doplnil Kaindl.
O malých národech vydali už oba Rakušané několik knih i fotografických publikací, jedna z nich vyšla pod názvem Vymírající Evropané také v češtině. Taktéž si na výstavě v přízemí Paláce šlechtičen bude možné zakoupit fotografický soubor nazvaný Neznámí Evropané.