Rovnost, Petra Zálešáková, 13. 12. 2006
Výstava skoro celá z vosku
Svět na který si nelze jen tak sáhnout. Je totiž křehký a také mu nesvědčí příliš tepla.
Je zapotřebí ukrýt jej pod sklo. To nabízí výstava "Svět pod sklem" v dílech z vosku.
Netradiční výstavu zabývající se podobou vosku začala včera v Etnografickém ústavu Moravského
zemského muzea. v Brně.
"Jedná se o první ucelenou výstavu s tímto druhem vystavovaných exponátů a zároveň vzhledem ke
křehkosti materiálu taky zřejmě poslední," řekla kurátorka výstavy Hana Dvořáková. Podle ní
nebyl o díla z vosku dlouho mezi lidmi zájem. "Byla na hranici kýče," vysvětlila.
Výstava se zaměřuje především na celoplastiku. Jedná se o církevní i světská díla. Z církevních
děl jsou to hlavně betlémy, které sloužily například jako domácí oltáře nebo poutní upomínky.
Světské náměty se věnovaly různým scénovým výjevům nebo květinovým výzdobám.
Expozice však nabídne vosk i v jeho tradičnějších podobách. "Nabídne krátkou sondu do včelařství,
popíše vosk jako výchozí surovinu pro výrobu plastik a seznámí návštěvníky s významem vosku v
léčitelství. Dále dá nahlédnout do tvorby trojrozměrných obrazů a práce pro voskové panoptikum,"
říká Hana Dvořáková.
Součástí expozice je i tragant, materiál, s kterým je vosk často zaměňován, nebo plastika
inspirovaná operou Kouzelná Flétna představující dvojici Papageny a Papagena z první poloviny
devatenáctého století.
Výstava bude v Etnografickém ústavu přístupná až do dvacátého čtvrtého února příštího roku.
Právo, Jan Chmelíček, 13. 12. 2006
Plastický svět se vešel pod sklo
Výstava v Etnografickém ústavu nabízí pohled na uplatnění vosku v životě člověka
Ještě historicky nedávno patřily drobné voskové nebo tragantové plastiky
pod skleněným poklopem k běžnému vybavení domácností.
Ti, kdo si nemohli dovolit k zušlechtění svého příbytku drahé figurky či žánrové kompozice z drahého porcelánu, koupili si jejich výrazně levnější obdobu z vosku.
„Manufaktury jako například Gautsch v Mnichově nebo Weinkamer v Salcburku je od poloviny 19. století vyráběly dokonce jako sériové katalogové zboží. Takzvané ceroplastiky, zejména s církevní tematikou, patřily do výbavy katolických rodin prakticky ve všech zemích bývalé monarchie,“ přiblížila Hana Dvořáková téma výstavy Svět pod sklem - Podoby vosku, která byla otevřena v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea v Brně.
Ve dvou výstavních prostorách Paláce šlechtičen může divák až do 24. února příštího roku najít reprezentativní část ze zdejší ojedinělé sbírky zhruba 300 příkladů svérázné masové produkce kýčů, jež svého času zaplavovaly poutní místa, příležitostné trhy a obchody s upomínkovými předměty. Jsou tu světské i náboženské předměty - nejčastěji figurky svatých, betlémské scény a žánrové výjevy všeho druhu, které vznikaly od středověku ve specializovaných dílnách voskařských mistrů, v klášterních výrobnách a později i v manufakturách.
K ozdobám výstavy patří legendární dvojice z Mozartovy Kouzelné flétny - Papagena a Papageno, jež v první půli 19. století skvěle vyvedl z vosku Philip Jechl a opatřil je pestrými kostýmy z peří. Exponát, pocházející z muzea v Litomyšli, je vystaven i s partiturou hudebního génia, který jako jedenáctiletý jen pár kroků od Paláce šlechtičen v Brně krátce pobýval a o kousek dál hrál na varhany a koncertoval.
Vedle ukázek plastik pod skleněným poklopem výstava v Etnografickém ústavu nabízí také pohled na uplatnění vosku v životě člověka. Tato linie začíná včelími úly, pokračuje ukázkami výroby širokého spektra svíček, trojrozměrných obrazů, uplatněním vosku v léčitelství a končí alespoň symbolicky nahlédnutím do muzeí voskových figur.
Ačkoli voskové plastiky „pod šturcem“ byly svého času mimořádně rozšířené, česká umělecko-historická a etnografická literatura se jimi doposud nezabývala. Také současná výstava v Etnografickém ústavu je svého druhu pionýrským počinem.
Mladá fronta DNES - jižní Morava, (jaz), 14. 12. 2006
V Paláci šlechtičen vystavují voskové plastiky
Brno - Z vosku někteří vyrábějí svíčky, jiní vánoční dekorace, někteří si jím dotvářejí
avantgardní účesy. V Paláci šlechtičen představují jeho další podobu. Až do 24. února
následujícího roku na Kobližné ulici vystavují ceroplastiky pod šturcem, tedy voskové
církevní a světské výjevy umístěné pod skleněným krytem.
Sousoší většinou zachycují jednoduché scény postav v žánrově rozmanitých situacích. „Základní surovinou
byl vosk, z nějž byly do forem odlévány základní části, tedy hlava, končetiny. Samotný korpus pak tvořil
buď rovněž voskový odlitek, nebo to bylo dřevěné jádro potažené voskovou vrstvou,“ uvedla kurátorka
výstavy Hana Dvořáková.
Z měkkého materiálu umělci zhotovovali i tenké pláty oděvů, místy je nahrazovali skutečnou látkou.
Sošky pocházejí z manufaktur devatenáctého století, některé z nich sídlily například v Salcburku a
Mnichově. „Ceroplastiky s církevní tematikou patřily do výbavy katolických domácností především v
zemích bývalé monarchie a v Bavorsku, kde se staly součástí domácích oltářů, tzv. svatých koutů,
vánoční instalace,“ upřesnila využití voskových soch Dvořáková. Mnohé z nich se staly i výbavou
nevěst. Návštěvníci si na výstavě mohou prohlédnout voskovou Papagenu a Papagena - dvojici hlavních
postav Mozartovy opery Kouzelná flétna, kterou v první polovině devatenáctého století zhotovil Philllip
Jechl. Ze sbírek ji zapůjčilo Regionální muzeum v Litomyšli.