Autor: (mž), Brněnský Metropolitan č. 7/2008
Těsnohlídek ze všech stran
Letošní osmičkový rok přinesl také 80. výročí smrti Rudolfa Těsnohlídka, muže mnoha tvůrčích schopností a jednoho z nejvýznamnějších představitelů brněnské kultury prvních deseti let samostatného Československa.
Výstava „Já rostl pro bolest..." v Biskupském dvoře Moravského zemského muzea, připravená Hanou Kraflovou, přibližuje autora Lišky Bystroušky jako básníka, prozaika, dramatika, překladatele, publicistu, reportéra, propagátora Sokola, amatérského speleologa, tvůrce tradice Vánočních stromů republiky v Československu i objevitele insitního (laického - pozn. red.) vypravěče Eskyma Welzla.
Moravské zemské muzeum má ve svých sbírkách mnoho památek na Těsnohlídka a vystavilo je naposledy ke stému výročí spisovatelova narození v roce 1982. Nynější výstava je obohacena o některé nové exponáty, např. o spisovatelův psací stůl, velký portrét od Františka Koudelky či Těsnohlídkovu posmrtnou masku. Dále výstava návštěvníky seznámí se spisovatelovou rodinou, jeho mládím, uměleckými souputníky, s jeho ženami i s tradicí Vánočního stromu republiky, postaveného poprvé roku 1924.
V druhé místnosti najdeme to, co z Těsnohlídkova díla stále žije. Je to především Liška Bystrouška (i jako Janáčkova opera), Vánoční strom republiky a dětský domov Dagmar či díla věnovaná jeskyním v Demänové. Jsou tu různá vydání Těsnohlídkových děl i knih o něm, dokumenty o vzpomínkových akcích, promítá se i sestřih dokumentárních filmů z 20. let. Ve všem je přítomen typický těsnohlídkovský tón melancholie, umocněný i výtvarnou podobou výstavy, jež je dílem Pavla Švehlíka.
Výstava je otevřena do 11. října, vždy od úterý do soboty.
Autor: Markéta Stulírová, Brněnský deníkt, 10. června 2008
Brno připomene Těsnohlídka. Výstavou
Brno - Moravské zemské muzeum zahajuje výstavu o básníkovi a novináři Rudolfu Těsnohlídkovi.
Rudolf Těsnohlídek byl básníkem, prozaikem, novinářem i válečným zpravodajem. Jeho díla však často vyjadřovala životní pesimismus, který byl důsledkem Těsnohlídkova pohnutého osudu. Ucelený portrét o jeho tvorbě i osobním životě přináší nová výstava Moravského zemského muzea nazvaná Já rostl pro bolest... Mnoho tváří Rudolfa Těsnohlídka.
„Výběrem exponátů i výtvarným pojetím jsme se snažili přiblížit dobovou atmosféru – grafickou úpravu knih počátku dvacátého století a podobu Lidových novin v době Těsnohlídkovy spolupráce,“ uvedla kurátorka Hana Kraflová. Právě v brněnské redakci Lidových novin pracoval od roku 1908 Těsnohlídek jako soudní referent v redakci a přispíval, sloupky, fejetony a reportážemi.
Výstavu mohou návštěvníci zhlédnout ve dvou sálech. „První část seznamuje s jeho rodinou, mládím a prvními literárními pokusy. Vystavena tí je i autorova posmrtná maska, kterou nám půjčil Památník národního písemnictví v Praze. Druhá část přibližuje jeho dílo, prózu i operu Lišku Bystroušku, ale i texty o jeskyních v Demänové, jejichž výzkumu se autor účastnil,“ dodala Kraflová.
Připomenout si Brňané mohou také obnovenou tradici Vánočního stromu republiky. „Tento zvyk je spojený se sbírkou na sociální účely – roku 1919 totiž Těsnohlídek našel v předvečer Štědrého dne v lese nemluvně a usiloval o vznik ústavu pro opuštěné děti,“ dodala Kraflová.
Ve dvacátých letech se cítil čím dál víc opuštěný a propadal beznaději. V pozůstalosti tento významný český autor zanechal báseň na rozloučenou, v níž si stěžuje na tíživý osud: „Já rostl pro bolest a nikdy neublížil,“ a uzavírá, „dál sloužit nemohu. Jsem unaven a zmučen, jdu dolů do země, je konec mojí pouti.“ Roku 1928 Těsnohlídek dobrovolně ukončil svůj život.
Výstavu zahájí dnešní vernisáž v Mramorových sálech Biskupského dvora v půl páté odpoledne. Vejít je možné z Kapucínského náměstí nebo Zelného trhu.
Autor: LUBOŠ MAREČEK, MF Dnes - Jihomoravský + Brno, 11. června 2008
Těsnohlídek, muž mnoha tváří
Výstava připomíná jedinečnou brněnskou osobnost, jejímž dílem i životem prorůstal smutek
Brno - Pod výstižnými básníkovými verši Já rostl pro bolest... včera v Brně zahájili výstavu Rudolfa Těsnohlídka. Moravské zemské muzeum v Biskupském dvoře připomíná osud mimořádného muže, jehož umělecké i lidské aktivity připomínají košatý strom. A z jehož díla i osudů dodnes proudí jemný smutek, nejedna tragédie a melancholie.
„Básník, prozaik, dramatik, překladatel. Publicista, jenž z novinové soudničky vytvořil psychologickou miniaturu. Všímavý reportér. Propagátor Sokola. Amatérský speleolog. Tvůrce tradice vánočních stromů republiky v Československu. Objevitel svérázného vypravěče EskymoWelzla. Autor Lišky Bystroušky,“ připomíná mnoho Těsnohlídkových podob autorka výstavy Hana Kraflová.
A právě rozdílné tváře jedinečného muže chce expozice připravená ve dvou sálech až do 11. října připomenout. Návštěvníka na výstavě čeká Těsnohlídkův profil umělecký i lidský v podobě fotografií, soukromé korespondence nebo i posmrtné Těsnohlídkovy masky zapůjčené z hlavního města.
„Chceme exponáty i výtvarným pojetím přiblížit dobovou atmosféru, tedy grafickou úpravu knih počátku dvacátého století, podobu Lidových novin v době Těsnohlídkovy spolupráce,“ dodala Hana Kraflová.
Výstava je rozvržená do dvou místností a hned ta vstupní je podle autorky důvěrnější. Představování Těsnohlídkova mládí střídají ukázky prvních literárních pokusů či uměleckých souputníků Těsnohlídka. „Chtěli jsme zachytit jeho osudové životní vztahy, ženy a dívky, které šly v určitých etapách po jeho boku,“ doplnila Kraflová. Upozorňuje na úryvky z deníku, psaného společně s první ženou Jindrou, která za nejasných okolností zahynula na svatební cestě v Norsku roku 1905. Deník zpracoval roku 1989 Ludvík Kundera.
Zájemci se dozví také o dívce, která patrně inspirovala charakter lišky Bystroušky. S Těsnohlídkem je pevně spojená tradice Vánočního stromu republiky, který byl poprvé v Československu postaven právě jeho zásluhou v Brně roku 1924. Nahlédnout tady lze do záznamů četnické stanice v Bílovicích a zápisu o nalezení známého bílovického jezulátka.
Autentické předměty na výstavě zastupuje velký portrét Těsnohlídka od malíře Františka Koudelky, který byl pro účely nové expozice restaurovaný a v Brně naposledy vystavený před 26 lety. „Zajímavostí je i psací stůl, který dle tradice patřil Těsnohlídkovi v místnostech Moravského kola spisovatelů,“ dodala autorka. Samostatnou vitrínu věnovala svazkům ze spisovatelovy osobní knihovny. Ve druhém sále najdou lidé informace o Těsnohlídkově díle.
* Rudolf Těsnohlídek výběr z významných údajů Vlastním jménem Arnošt Bellis se narodil 7. června 1882 v Čáslavi. Dne 12. ledna 1928 se v brněnské redakci Lidových novin rozhodl pro sebevraždu. Na stole zanechal dopis, v němž prosí o odpuštění, že svůj čin spáchal v redakci, neboť nechtěl rušit klid domova milované ženy. Významný český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel už mnoho let trpěl depresemi. Těsnohlídkova třetí manželka Olga byla krátce po smrti svého muže nalezena doma mrtvá. V roce 1905 Těsnohlídkova první žena Jindra Kopecká umírá ranou ze svého vlastního dámského revolveru, který nosila na krku. Nesmrtelnost si z Těsnohlídkova díla získala Liška Bystrouška. Knižně vyšla roku 1920. Je to lyrická pohádka, podle níž napsal slavnou operu Leoš Janáček. Známý je také Eskymo Welzl. Paměti českého polárního lovce a zlatokopa vyšly roku 1928.