PŘEDNÁŠKY A KONFERENCE

Muzejní 1, Brno, Historický sál. Začátek v 16.30 hodin, vstupné 50, 40 Kč.

23. září 2011 - Hvězdná vzpomínka aneb Představitelky milovnických postav českého filmu 30. a 40. let
přednáška představí pětici nejobsazovanějších mladých hereček českého filmu první republiky a doby Protektorátu; načrtne vývoj jejich umělecké kariéry, pokusí se o definici hereckého typu každé z nich, včetně stručné dobové kritické a divácké reflexe jejich tvorby.

Přednáší: Mgr. Jiří Bartoň

DIETRICHSTEINSKÝ PALÁC

Zelný trh 8, Brno, přednáškový sál, I. poschodí. Začátky v 17.00 hodin, vstupné 50, 40 Kč.

20. září 2011 - Avari a Avarský kaganát v strednej Európe

Přednáší: Doc. PhDr., Jozef Zábojník, CSc., Archeologický ústav SAV

Doprovodný program k výstavě Beatlemánie!

Přednáší: Petr Gratias

22. září 2011 - Beatlesovské hudební ozvěny na naší hudební scéně

Petr Gratias, který se beatlesovskou tématikou zabývá více než čtyřicet let, jako bývalý hudební redaktor na Rádiu Hey 96,8 FM uvedl před několika lety unikátní dvacetidílný seriál o historii skupiny The Beatles, v němž zazněla převážná většina jejich skladeb, ale i zajímavých zahraničních a domácích coververzí. Přednášky s hudebními záznamy seznámí posluchače s coververzními skladbami, které vznikly v našem prostředí od první poloviny 60. let do současnosti, s cílem poukázat na to, jak se naši interpreti vyrovnali se zahraničními originály.

1. září 2011 - TISSAFERNES I POCZĄTKI MONETY BRĄZOWEJ W AZJI MNIEJSZEJ
(Tissafernes a počátky bronzových mincí v Malé Asii)
přednáší: Dr. Jarosław BODZEK

6. října 2011 - VELKÉ ČESKÉ BRAKTEÁTY V PENĚŽNÍM OBĚHU 13. STOLETÍ
přednáší: PhDr. Roman ZAORAL, Ph.D.

Začátky v 17.30 hodin.

5. října 2011 - Krásy historického podzemí
12. října 2011 - Krásy historického podzemí

Přednáší: Tomáš Prokeš, fotograf

Přednáška se bude týkat historického podzemí a to jak městského tak také starých důlních děl. V městském podzemí ve fotografiích pan Tomáš Prokeš představí Brno, Prahu, Paříž, z důlního podzemí pak především doly na Moravě a to rudné doly v okolí Zlatých Hor, břidličné doly v okolí Olomouce a Budišova nad Budišovkou a pískovcové doly nacházející se na jižní Moravě v okolí Miroslavi. Posluchačům ukáže, že stará důlní díla vůbec nenarušují zdejší ráz krajiny, ale naopak se spolupodílejí na kráse, divokosti a romantičnosti okolní přírody.

Cyklus přednášek Raně středověká architektura na Moravě

Přednáší: Mgr. Aleš Flídr, FF MU Brno

Zatímco o předrománské architektuře máme stále jen velmi kusé informace, a i raná románská doba zanechala na našem území jen několik nenápadných stop, z vrcholného a pozdně románského stavitelství se nám dochovala celá řada památek. Vedle kvalitní architektury velkých klášterů je to i množství venkovských kostelíků, několik zeměpanských hradů a nejstarší části středověkých měst. O bohatosti původní architektury podávají svědectví i torza kamenické výzdoby, jež byla často druhotně umístěna při pozdějších přestavbách.

19. října 2011 - Nejstarší kamenná architektura

Pomineme-li slavnou mohylu Žuráň nad Jiříkovicemi, postavenou snad již na konci 5. stol. po Kr. z vápencových kamenů kladených na sucho, můžeme vznik nejstarší kamenné architektury na Moravě spojit až s knížecím a církevním prostředím Velké Moravy na konci 8. a po celé 9. století. Archeologické výzkumy probíhající ve 2. polovině 20. století odhalily základy celé řady staveb v Mikulčicích, Starém Městě u Uherského Hradiště, Modré u Velehradu, na Pohansku u Břeclavi, a na Hradisku sv. Hypolita u Znojma, na Slovensku v Nitře či Ducovém. Teprve před několika lety se podařilo prokázat existenci jediné dnes známé stojící stavby z velkomoravského prostředí, a to kostelíka sv. Margity v Kopčanech. Jde o příklad drobné jednolodní stavby s pravoúhlým presbytářem, z jiných lokalit známe ještě stavby jednolodní s půlkruhovou apsidou, bazilikální a centrální. První stavby na Moravě lze spojit s karolínskou stavební tradicí přicházející spolu s latinským klérem z prostředí Franské říše, později se připojily vlivy byzantské, dalmatské a italské, což souvisí s příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu a s jejich cestami do Říma.

26. října 2011 - Rozkvět románského stavitelství

Po pádu Velké Moravy v roce 906 nastalo v našem prostoru období, nazývané někdy jako tzv. temné století. Písemné prameny o Moravě mlčí, pouze tušíme, že po určitou dobu moravské území ovládala přemyslovská knížata Boleslav I. a II., archeologické prameny jsou taktéž velmi skoupé, a architektonické památky buď nevznikly, nebo doposud nebyly objeveny. Velkomoravská tradice našla pokračování i v českém a slovenském prostředí. Přelom 10. a 11. století přinesl okupaci Moravy polským králem Boleslavem Chrabrým, po jeho smrti je země opět ovládnuta pražskými Přemyslovci. Kníže Oldřich a jeho syn Břetislav zajistili obsazené území i jeho hranice systémem opevněných center, jež vytvořila tzv. hradský systém. Břetislavovými potomky započala na Moravě doba údělných knížat, jež sídlila především v Olomouci, Brně a Znojmě. Na centrálních sídlech vznikaly během 11. století tzv. velkofarní kostely, jež podléhaly biskupství, které bylo obnoveno v Olomouci okolo roku 1063. 12. století přineslo změnu, během této doby vznikla na Moravě celá řada staveb, na nichž dodnes můžeme sledovat pronikání vrcholného románského stavitelství jak z českého, tak z říšského prostředí. Hlavními stavebníky byly důležité církevní instituce a přemyslovská údělná knížata, proto nejvýznamnější stavby vznikaly opět v hlavních správních sídlech, ale i venkovské prostředí se může pochlubit cenných stavitelských památek.

2. listopadu 2011 - Rozmanitost závěru románské epochy

Jestliže ve století dvanáctém udělala románská architektura na Moravě výrazné krůčky, na počátku století následujícího se rozeběhla mílovými kroky. Zároveň však vstoupila do svého pozdního období, kdy se v našem prostředí postupně začínal prosazovat gotický styl, který v polovině 13. století převážil nad románským. 30. až 50. léta zmíněného století jsou tradičně nazývána obdobím tzv. přechodného stylu. V našich zemích se v této době prohloubila a upevnila církevní i světská správa. Zahustila se síť kostelů, velkofarní systém se proměnil v děkanský, vlastnické kostely se staly biskupskými, komunikaci mezi jednotlivými farnostmi a biskupem zajišťovaly děkanáty. Panovnická rodina, na Moravě to byli především markrabí Vladislav Jindřich a Přemysl, svou moc opírala o kamenné dvorce a nejstarší hrady, v tomto období založila první města a pokračovala v klášterních donacích. Osídlení země se rozšířilo na úkor pohraničních lesů, a to na základě výrazné vnější kolonizace. V oblasti umění převažovaly stále především západní vlivy, kromě přilehlých německých zemí se ale u nás začaly výrazně projevovat i prvky francouzské kultury. V oblasti alpských zemí a Uher se mísí francouzské a italské tvarosloví, s výsledky tohoto promíchání se můžeme občas setkat i v našem prostředí.

9. listopadu 2011 - Kláštery mezi romanikem a gotikou

První polovina 13. století byla dobou zakládání velkých klášterů, v tomto období jich na Moravě vzniklo nejvíce, zároveň můžeme vysledovat i výraznou stavební aktivitu na starších založeních. Od roku 1205 budovali jihoněmečtí mistři cisterciácký klášter na Veleradě, v roce 1208 byl založen premonstrátský klášter v Zábrdovicích, a to na místě dvorce Lva z Klobouk, z něhož se zachovalo torzo kaple sv. Kunhuty. Ve 20. letech byl donován klášter cisterciaček v Oslavanech, kam dorazili kameníci z babenberské stavební hutě. Část těchto stavitelů se zároveň podílela na výstavbě druhé fáze kláštera v Louce u Znojma, část jich později přešla do Předklášteří. V Třebíči přibližně ve stejné době pracovali kameníci, vyučení na významných benediktýnských stavbách v Podunají, zdejší huť ovlivnila stavby v Měříně, Jihlavě i Rajhradě. V první třetině 13. století byl založen i premonstrátský klášter v Nové Říši, o jeho nejstarší podobě však nic nevíme. Na počátku 30. let vznikly kláštery v Doubravníku a Předklášteří, budované stejnou hutí, v níž se smísili kameníci z Oslavan, Velehradu a českého prostředí (Praha, Osek).