Autorka scénáře a výstavy: PhDr. Romana Habartová, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
Výstavní prvky: dílny Slováckého muzea v Uherském Hradišti
Grafické a výtvarné zpracování: Radmila Jarešová a výstavní oddělení Moravského zemského muzea
Exponáty pocházejí ze sbírek Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně, jsou doplněny jednotlivými zápůjčkami obrazů z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici, farnosti Blatnice pod Svatým Antonínkem, Žeravice, Blatnického muzea a od soukromých majitelů.
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti a Etnografický ústav Moravského zemského muzea v Brně mají ve svých sbírkách početné soubory ikonograficky pozoruhodných obrazů na plátně, mezi nimiž se podařilo identifikovat ojedinělou a rozsáhlou tvorbu naivních malířů - Františka Hány (1804 - 1877) a jeho syna Josefa (1842-1917). Do Blatnice pod Svatým Antonínkem přišel jejich rod ze Starých Hutí pod hradem Buchlovem, kde stála sklená huť. Hánova rodina s osmi dětmi se v roce 1829 usadila v Blatničce a otec později zakoupil synu Františkovi dům v blízké Blatnici. František zde údajně maloval nejen na sklo, ale také na dřevěný nábytek nebo plech a věnoval se rovněž malbě nástěnné. V roce 1835 se oženil a v matrice je uváděn jako malíř. Nejmladším z jeho čtyř dětí byl syn Josef, v Blatnici působící jako kostelník a známý jako "pantáta maléř". Život v Blatnici - významném poutním místě s kaplí sv.Antonína - umožňoval oběma malířům rozvíjet tvorbu především náboženského charakteru. S jejich pracemi se v rodové linii setkáváme v průběhu celého 19. století. Zatímco František Hána upadl v zapomenutí, Josef je dodnes uchováván v paměti blatnických obyvatel.
Olejomalby s náboženskými výjevy (výstava jich prezentuje více než osm desítek) jsou odrazem jejich poučenosti a vztahu k víře. Jednotlivá díla poodhalují tajemství církevního roku, kterou nás výstava vede od doby adventní k době vánoční, významně je zastoupena doba postní a velikonoční. Výjimečné je Hánovo zobrazování Nejsvětější Trojice, ale i řady svatých, kteří mají v liturgickém kalendáři pevný svátek. Samostatná část výstavy je věnována P.Marii, která se pro oba Hány stala zosobněním pokory, poslušnosti a oddanosti Kristu. Její výjimečné ztělesnění přibližovaly věřícími lidu milostné a zázračné mariánské obrazy, do nichž s osobitou individuální výtvarnou invencí vkládali Hánovi svůj niterný prožitek a znázorňovali ji v nejrůznějších podobách (Nanebevzetí P. Marie, P. Maria Růžencová, P. Maria Bzenecká, Svatohostýnská, Mariazellská, Provodovská, Šaštínská). Pomyslnou procházku církevním rokem uzavírá na výstavě Svátek Ježíše Krista Krále. Hánovi čerpali náměty z velkého množství svatých obrázků, drobných tisků, kancionálů i z osobního setkání s Bohem na řadě poutí v kraji: Zprostředkovávali jim je také kněží, jimž pomáhali při vykonávání služby v roli oddaných kostelních pomocníků.
Výstava dokládá uplatnění děl obou malířů ukázkami např. jizby s tzv. svatým koutem, oltáříkem Božího Těla, kostelním oltářem, stavbou božích muk či polním oltáříkem, při němž obrazy Hánových sloužily prostým,obyčejným lidem k rozjímání, modlitbě i potěše.
K výstavě byla vydána reprezentativní monografická publikace s bohatým obrazovým materiálem, který zachytil veškerá zachovaná díla obou malířů.
PhDr. Alena Kalinová