|
||
Brněnské jaro 1945V jarních měsících roku 1945 naplánovalo sovětské velení bratislavsko-brněnskou operaci, jejímž cílem bylo vyhnání nacistických okupantů z území jihozápadního Slovenska a Moravy. Tímto úkolem byla pověřena vojska 2. ukrajinského frontu maršála SSSR Rodiona Jakovleviče Malinovského za spoluúčasti jednotek rumunské královské armády. Na počátku dubna 1945 sovětští vojáci překročili řeku Moravu a po tvrdých bojích si vytvořili východiště pro postup na Brno. První útok na brněnském směru, zahájený 15. dubna, se německým obráncům podařilo na krátkou dobu ještě zastavit. Po přeskupení a přísunu posil, hlavně tanků a samohybných děl, však přišel rozhodující úder Rudé armády a 26. dubna 1945 byla jihomoravská metropole z větší části osvobozena.K této významné dějinné události, od níž letos uplyne 60 let, se historické oddělení Moravského zemského muzea rozhodlo připravit malou výstavu v Mramorových sálech v Biskupském dvoře. Na desítkách historických fotografií, drobných tiscích (protektorátní letáky, vyhlášky brněnského národního výboru z dubna 1945 apod.) zbraní, uniforem a výstrojních součástek všech zúčastněných armád a dalších dobových předmětech jsou zobrazeny klíčové okamžiky osvobození Brna. Po stručném připomenutí příchodu německých okupantů 15. března 1939 a všedního života v podmínkách Protektorátu Čechy a Morava je zmíněn první velký spojenecký nálet, který koncem listopadu 1944 dopadl na město. Pak už je pozornost soustředěna k hlavnímu tématu, jímž je druhá fáze bratislavsko-brněnské operace a tvrdé boje sovětských vojsk na přístupech k Brnu - ty nejurputnější se odehrály mezi 18. a 24. dubnem v obci Ořechov. Jednotkám 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny 7. mechanizovaného sboru 6. gardové tankové armády a mnoha dalším se nakonec podařilo nepřítele porazit. Důstojnou roli při osvobozování Moravy sehrály také 1. a 4. rumunská armáda. Vítězství s sebou bohužel přineslo i nemalé ztráty, nejen sovětských a rumunských vojáků, ale i obyvatel Brna. V důsledku bombardování 1944/45 a přímých bojových operací na konci války zahynulo zhruba 1200 Brňanů. V závěru výstavy jsou prezentovány ukázky činnosti skupin amatérských sběratelů a muzejních pracovišť, které od konce 70. let 20. století cílevědomě pátrají po sestřelených nebo havarovaných letadlech z 2. světové války a podílí se také na důstojném uložení exhumovaných ostatků padlých vojáků obou znepřátelených stran. PhDr. Jan Břečka |