SVĚT POD SKLEM - PODOBY VOSKU

     Vosk doprovází kulturu člověka již od dob starého Egypta. Ostatně i dnes tvoří výchozí surovinu v mnoha průmyslových odvětvích. Škála jeho použití je široká a zahrnuje na jedné straně předměty posvátné, na druhé je jeho použití např. v kosmetickém průmyslu více než profánní. V rámci tzv. slohového umění posloužil jako materiál pro tvorbu reliéfů i volných plastik s vysokými estetickými nároky (od renesance až po současnost - např. Tony Craig), v souvislosti s tzv. plastikami pod štucem se stal masově šířeným kýčem.
     Od středověku se jeho zpracováním zabývali specializovaní řemeslníci organizovaní v ceších, klášterní dílny. V 19. stol. se rozvinula výroba manufakturní, pokračovala produkce kláštěrů/kostelů, přistoupila drobná produkce malovýrobců event. jednotlivců.
     V souvislosti s produkcí devocionálií a upomínkového zboží pro poutní místa se rozvinula rovněž výroba tzv. "galanterního zboží", čímž jsou v katalozích voskařských firem označovány "ceroplastiky" (plastická tvorba, kde výchozí materiál tvoří vosk). Mimo sféru tzv. vysokého umění se toto označení ujalo pro trojrozměrné kompozice umístěné pod skleněným poklopem "šturcem". Zachycují jednoduchou scénu s postavou ve frontálním postoji, event. jednoduchý děj (např. betlémská scéna), která je umístěna na podloží z voskového drátu, ale i z přírodnin (např. mech). Celek je často dotvořen textilní aranží rámující výjev. Vše ja pak upevněno na soustruženou podložku (levnější varianta kartonová podložka) spočívající na nožkách a usazeno pod skleněný poklop. Obsahová škála je široká od žánrových scének včetně květinových aranží po církevní témata. Nutno však zdůraznit, že církevní problematika převládá - od světců a světic po mariánskou problematiku. Nejčastější náměty tvořily poutní předlohy.
     Základní surovinou byl vosk, z nějž byly do forem odlévány základní části tj. hlava, končetiny. Samotný korpus pak tvořil buď rovněž voskový odlitek nebo to bylo dřevěné jádro potažené voskovou vrstvou. Rovněž drapérie byla zhotovana dvojím způsobem - modelací tenkých voskových plátů nebo byl oděv pojednán přímo z látky. Jejich výrobou se od druhé třetiny 19. století zabývaly manufaktury např. v Salzburku, Mnichově atd., ale i klášterní dílny či jednotlivci.
     Toto zboží se prodávalo v poutních centrech, prostřednictvím podomních obchodníků, od druhé poloviny 19 století pomocí katalogů specializovaných firem (Gautsch-Mnichov, Weinkamer-Salzburk). Odlitky z pův. forem byly zhotovovány ještě i v nedávné minulosti. Ceroplastiky s církevní tématikou patřily do výbavy katolických domácností především v zemích bývalé monarchie a v Bavorsku, kde se staly součástí domácích oltářů, tzv. svatých koutů, vánoční instalace, výbavy nevěst. Patřily k vybavení jak venkovských, tak městských domácností.
     Výstava EÚ MZM představí vosk v širších souvislostech od výchozího včelařství přes cechovní doklady, po finální výrobky v podobě širokého spektra svíček (životní cyklus). Představí vosk jako výchozí surovinu pro drobnou plastiku (vánoční téma, betlémy), pro tvorbu trojrozměrných obrazů, klášterní práce po voskové panoptikum, vosk v léčitelsví. Důraz však bude kladen na ceroplastiku pod tzv. šturcem s církevní i světskou tématikou. Jako doprovodný fenomén bude předtaven tragant, s nímž je vosk často zaměňován.
     V rámci výročí W. A. Mozarta bude vystavena i vosková plastika inspirovaná operou Kouzelná flétna představující dvojici Papageny a Papagena (autor: Philip Jechl, první pol. 19. st.)ze sbírek Regionálního muzea v Litomyšli.
     Pokud je nám známo, tak česká uměleckohistorická a etnografická literatura toto téma zatím nereflektovala. Rovněž nikdy nebylo námětem specializované výstavy.

Hana Dvořáková, kurátor výstavy