|
|
 |
| | |
 Jednou ze zajímavých společenských aktivit, s nimiž se setkáváme od středověku po současnost,
byly a jsou střelecké spolky a společnosti. Původně svým posláním sloužily jako místní domobrana,
během času se přeměnily na zájmové organizace, dokládající postupně se zvyšující sebevědomí
měšťanského stavu. Jejich prvotní formou, objevující se již ve 13. století, byla střelecká
společenstva či bratrstva, vycházející z cechovních organizací ve městech. Úkolem bratrstva
bylo chránit majetek obyvatel a obyvatelstvo samo v neklidných dobách.Lukostřelce a střelce z kuší začali od konce 15. století nahrazovat střelci z palných zbraní.
Byli organizováni jednak ve střelecké cechy, potřebné k obraně měst, ale již i ve střelecké
společnosti, v nichž měšťané dokazovali sobě navzájem i okolnímu světu vlastní dovednost ve
střelbě. Takové zájmové společnosti známe z Jihlavy (1499), Litovle (1518), Znojma (1551) či Opavy (1594).
Naznačený vývoj byl završen v 19. století, kdy v souvislosti s postupnou byrokratizací a liberalizací společnosti, zvláště po revolučních létech 1848-1849, se střelecké společnosti se souhlasem státu přeměnily ve střelecké spolky, které se začaly výrazně podílet na společenském životě měst. Střelnice, obvykle spojená s hostincem, tanečním sálem a kuželníkem, se staly místem, kde se scházela jednak místní honorace, jednak široké vrstvy obyvatelstva, aby se věnovaly oblíbené zábavě - střelbě do terčů, po jejímž ukončení následovala obvykle taneční zábava. Celkem známe na 90 střeleckých spolků. Některé z nich měly jen několik desítek členů, jiné (Brno) v době své největší slávy až několik set členů, z nichž většina se přikláněla k německé národnosti a postupně také k myšlenkám německého nacionalismu a výjimečnosti, většinou ovšem překrytých maloměstským provincionalismem. Někdy se členy spolků stávali i příslušníci české honorace a známe i spolky, jako Nové Město na Moravě nebo Loštice, které měly utrakvistický (česko-německý) charakter. Ve Frenštátě pod Radhoštěm kolem r. 1880 tamní střelecký spolek dokonce plně přešel do správy Čechů; to však byla spíše výjimka, potvrzující, že ve zlaté době střeleckých spolků na přelomu 19. a 20. století byly fenoménem příznačným pro německou měšťanskou a měšťáckou společnost. Rozkvět německých střeleckých spolků ukončila první světová válka, rozpad habsburské monarchie a vznik nástupnických států, včetně Československa. Mnoho spolků zaniklo (Moravská Ostrava, Fulnek, Příbor, Vyškov), jiné ztratily svou výjimečnost (Brno, Olomouc). Ve 30. letech pak členové některých z nich podlehli ideologii nacismu. Na druhé straně se po vzniku samostatné republiky dostalo do popředí české střelectví,
jehož první organizace - Česká obec střelecká - vznikla už r. 1908. V dubnu 1919 byl založen
Český svaz střelecký, později nazývaný Československá obec střelecká.. Roku 1925 vznikla další
významná organizace, Československý národní svaz střelecký, který na vrcholu své činnosti čítal
na tři sta jednot. V jeho činnosti se už uplatňovaly vojensko-branné principy, stejně jako
u další organizace, nazvané Národní gardy, působící od r. 1928. Jejich význam rostl v souvislosti
s postupným ohrožením republiky fašizujícím se Německem. Po Mnichovu a záboru zbytků republiky
byly všechny české spolky zakázány. Definitivní zánik německých střeleckých spolků přinesl
konec 2. světové války a obnovení čs. státu. Po osvobození se pak rozvinul zájem o odpočinkovou
a zejména sportovní střelbu; to je však již mimo oblast našeho zájmu.
Záměrem výstavy bylo zachytit vznik, vývoj a působení střeleckých spolků v období od 16. století až do poloviny 20. století, a to jak na Moravě, tak ve Slezsku. Ve své komplexnosti je výstava první svého druhu na Moravě, stejně jako se plošně jedná o dosud nejrozsáhlejší prezentaci dané tématiky. Protože činnost spolků se odehrávala ve více rovinách, odpovídá tomu i množství dochovaného materiálu, který posloužil k prezentaci: vedle archivních dokladů jsou k dispozici především střelecké terče (cca 80 % materiálu), zbraně (cca 10 % materiálu), dále pak uniformy, spolkové prapory a stuhy, fotografie, veduty střelnic, medaile, poháry a ceny, plakáty atd. Ke shlédnutí jsou i zcela ojedinělé a unikátní kusy, jako stříbrná koruna krále střelců z r. 1631 z Jihlavy, stříbrné žezlo krále střelců z Brna nebo střelecké řetězy ze 17. a 18. století z Olomouce. Výstava se odehrává ve dvou hlavních sálech. V prvním je tématika zachycena chronologicky a prezentována formou 22 samostatných bloků (Od povinnosti k zábavě, Střelecká společenstva, Střelecké spolky, Střelnice, Střelecké řády, Zbraně na střelnici, Terče, Střelba ku ptáku, Střelba císařská, Střelba královská, Střelci ze Znojma, "Cvič ruku a oko pro vlast!", Prapory a praporové stuhy, Střelci z Opavy, Za revoluce 1848, Ostrostřelecké sbory, Střelecké sbory v Brně, Císař v moravské metropoli, Zlatá doba, Německé spolky za 1. republiky, České střelecké organizace za první republiky, Obnovená tradice). Druhý sál - Střelecký terč jako umění a téma - je věnován půvabu jedné skupiny artefaktů, které jsou zde rozděleny podle námětů do dvou desítek skupin. K výstavě byly jako samostatný tisk vydány "Střelecké noviny", přibližující veřejnosti
některé aspekty vývoje střeleckých spolků se zaměřením na Brno, dále plakát a konečně byl
připraven i sborník odborných článků, který bude možno během výstavy zakoupit.
PhDr. Zdeněk Fišer | |
