Moravské zemské muzeum otevírá v pavilonu Anthropos dvě výstavy připomínající padesát let českých archeologických výzkumů v Egyptě.
Egypt - tajemství pouště a pyramid
Soubor barevných fotografií mapuje 40 let působení českého archeologického týmu v Egyptě.
Reprezentativní fotografie a velkoplošné zvětšeniny doplněné vysvětlujícími texty přibližují
nejnovější objevy na poli egyptské archeologie - objevy, které za padesát let přinesly mezinárodní
uznání české vědě. Výstavu oživuje promítání němého dokumentárního filmu Československé egyptologické
expedice do Núbie, duben 1961 - červenec 1965 (střih, režie Jan Boněk; kamera Jaroslav Novotný),
který vznikl v roce 2007 z nezpracovaných materiálů uložených téměř půl století v archivu Českého
egyptologického ústavu. Film ukazuje kromě práce a života archeologů také unikátní záběry krajiny
Dolní Núbie, která zmizela pod nekonečnou hladinou Asuánské přehrady v šedesátých letech 20. století.
Součástí výstavy je také počítačová animace abúsírské nekropole, hlavního působiště českých egyptologů.
Texty výstavy jsou připravené v českém a německém jazyce.
Egypt - proměny
Ve stínu známých historických památek a za ploty přímořských letovisek Egypta se rozprostírá země,
která zůstává běžnému turistovi utajena. Je to Egypt ztichlých palmových hájů a pečlivě zavlažovaných polí,
odkud tradiční způsob života ještě nevymizel, země pouští a nehostinných hor, kde vodní pramen je pokladem
a vegetace pečlivě střeženým zázrakem, stará Káhira a její křivolaké uličky, žijící desítkami malých kaváren,
obchodů a dílen. Rozpínavosti milionových městských aglomerací se však tento "tradiční" Egypt nemůže ubránit
a stále rychleji mizí.
Výstava Egypt - proměny představuje dva soubory černobílých fotografií dvou fotografů, kteří se setkali na půdě Českého egyptologického ústavu v Praze.
Dale J. Osborn (* 1922, † 2004), vystudovaný zoolog, fotografoval v Egyptě v letech 1964-1967 během svých cest zaměřených na zoologické a botanické sběry. Citlivě a s hlubokým porozuměním dokumentoval charakter pouštních oblastí i klidnou krajinu v okolí Nilu.
Kamil Voděra (* 1968) přišel do Egypta o čtvrt století později. V letech 1990-2006 pracoval jako expediční fotograf českých egyptologů.V průběhu těchto let zachycoval Káhiru, její historické centrum i vesnice stále rychleji pohlcované rostoucím velkoměstem.
Fotografie, které vznikaly v časovém rozpětí čtyřiceti let, zřetelně ukazují proměny země na Nilu. Oba soubory se částečně tematicky překrývají, částečně odrážejí rozdílné záměry a cíle fotografů. Panuje zde chvějivé napětí mezi klidným charakterem snímků Dala J. Osborna a naléhavým přístupem Kamila Voděry, který se usilovně snaží zaznamenat to, co se do jeho další návštěvy Egypta velmi pravděpodobně stane pouhou vzpomínkou na minulost. Moravské zemské muzeum a Český egyptologický ústav pořádají fotografickou výstavu Egypt - proměny, aby v této neklidné době poukázal na velké kulturní bohatství, krásu i současné palčivé problémy země, kde již půl století pracují generace českých egyptologů, země, která se pro mnohé z nich pravidelně stává druhým domovem.
Český egyptologický ústav UK FF
Počátky české egyptologie sahají téměř půlstoletí před založení Českého egyptologického ústavu.
Jsou spjaty s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, se jménem Františka Lexy a později
také jeho žáků a pokračovatelů Jaroslava Černého a Zbyňka Žáby. Egyptská pobočka ústavu se od svého
otevření v roce 1959 stala vědeckou základnou, jejímž prostřednictvím byla organizována česká účast
na mezinárodním archeologickém projektu, vyhlášeném egyptskou vládou a uskutečňovaném pod záštitou
UNESCO, na záchranu památek Núbie ohrožených stoupajícími vodami nově budované Asuánské přehrady.
Splnění vědeckých úkolů v Núbii - zahrnujících práce geodetické, archeologické, antropologické,
etnografické a zejména epigraficko-dokumentační - bylo egyptskými úřady oceněno. Projevem tohoto
ocenění byla nabídka, aby po skončení núbijské kampaně český egyptologický tým pokračoval v práci
v Egyptě na místě, které si zvolí. Se souhlasem egyptské strany padla volba na pohřebiště v Abúsíru.
Abúsír, byť ležící v samém srdci pyramidových polí, byl do té doby archeologicky poněkud nedoceněnou lokalitou. Jediné větší výzkumy pyramid králů 5. dynastie (asi 25. - 1. polovina 24. století př. Kr.) zde proběhly na počátku 20. století. První výzkum českého týmu v Abúsíru v šedesátýh letech 20. století vedl k odkrytí velké hrobky vezíra Ptahšepsese. Rozšíření koncese v polovině sedmdesátých let umožnilo českému týmu ve spolupráci s egyptskými partnery přistoupit k rozsáhlému multidisciplinárnímu archeologickému výzkumu, v němž jsou intenzivně využívány moderní, zejména přírodovědné metody práce. Podařilo se učinit významné archeologické objevy a získat cenné poznatky k dějinám staroegyptské civilizace, a zároveň se plně soustředit na restaurování a konzervování objevených památek. V současnosti se výzkum v Abúsíru soustředí do tří oblastí: na královské hrobky z 5. dynastie, soukromé hrobky velmožů ze Staré říše (asi 27.-22. století př. Kr.) a obrovské šachtové hroby velmožů z konce Sajské a počátku Perské doby (ca polovina 1. tisíciletí př. Kr.).
V poslední době se český egyptologický tým začal se souhlasem egyptské Nejvyšší rady pro památky podílet na výzkumu a ochraně památek v oáze el-Hayez v Západní poušti. Také zde došlo k důležitým archeologickým objevům především z pravěkého období a z pozdně římské - časně křesťanské doby.
Český egyptologický ústav získal v roce 2005 cenu ministra zahraničních věcí Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.
Z podkladů ČEgÚ FF UK zpracoval Petr Kostrhun, vedoucí pavilonu Anthropos