MEZINÁRODNÍ EXPEDICE V SAKKÁŘE - EGYPT

      Fotografie pro výstavu Mezinárodní expedice v Sakkáře - Egypt byly zhotoveny v letech 1997-2005 v rámci anglicko-holandské expedice, která pracuje v Sakkáře již od roku 1975. Expedice je nyní vedena egyptology z univerzity a muzea v nizozemském Leidenu - dr. Maartenem Ravenem a dr. René van Walsemem. Tým doplňují další odborníci z Holandska, Anglie, USA, Austrálie, Německa a České republiky (do roku 2000 profesor MUDr. et PhDr. Eugen Strouhal, DrSc. z Lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze a od roku 1997 i RNDr. Ladislava Horáčková, Ph.D. z Oddělení lékařské antropologie Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, autorka výstavy).
      Sakkára se nachází asi 20 km jižně od Káhiry a je významnou nekropolí starého hlavního města Egypta - Memfidy, neboť se po určitou dobu používala jako pohřebiště faraonů a vysokých úředníků.
      V Sakkáře byly nalezeny fascinující památky - od nejstarších pyramid, přes hrobky vysokých hodnostářů s nejranějšími ukázkami staroegyptského písma, pohřebiště posvátných býků - Serapeum, mnohasettisícové pohřebiště mumifikovaných koček a posvátných ptáků ibisů. Sakkára je známá také jedněmi z nejhlubších pohřebních komor v Egyptě a nejstaršími koptskými kláštery.
      V areálu holandské koncese, která se nachází asi 300 m jižně od nejstarší egyptské pyramidy - Džoserovy, byly během minulých sezón objeveny hrobky významných úředníků Nové Říše (1550-1069 př. Kr.). Byl zde pohřben například správce Tutanchamonovy pokladnice Maja, který měl na starosti také pohřby známého faraona Tutanchamona (1336-1327 př. Kr.) i jeho nástupce Aje, hrobku si zde nechal postavit i generál Horemheb, který se stal posledním faraonem 18. dynastie, vezír Tija a jeho manželka Tije, jedna z dcer faraona Ramesse II. a další.
      Práce na archeologickém nalezišti řídí holandští egyptologové pod dohledem egyptských inspektorů. Během výkopových prací je třeba odstranit několikametrové nánosy písku. Použití moderní techniky v písečném prostředí je však nesnadné. Již po tisíciletí proto zůstává nejefektivnější metodou práce využití lidské síly. Po dokončení výkopů je nezbytné odkryté hrobky restaurovat tak, aby nedocházelo k jejich vykrádání a také k poškozování klimatickými vlivy. I v Egyptě se totiž v poslední době mění počasí, zvyšuje se intenzita i počet srážek.
      V loňském roce dokončila mezinárodní expedice výzkum pohřebního komplexu kněze Merinejta z období vlády faraona Amenhotepa IV. (1352-1336 př. Kr.), známého pod jménem Achnaton.
      Dr. Horáčková pracuje v mezinárodní expedici jako antropoložka. Jejím úkolem je zkoumání nalezených kosterních pozůstatků, stanovení základních demografických údajů (pohlaví, věk, fyzické vlastnosti zemřelých, stopy chorob, úmrtnost). Antropologova práce v Egyptě je obtížnější než v našich podmínkách z několika důvodů. Hrobky byly opakovaně vylupovány, takže mnoho koster je neúplných a značně poškozených. Při práci v ranních hodinách je nezbytné používat rukavice, odpoledne se zase chránit před slunečním žárem. Za častých písečných bouří se v terénu nedá pracovat vůbec. Také provedení jakýchkoliv pomocných laboratorních vyšetření je v Egyptě velmi obtížné. Přesto výsledky antropologického a paleopatologického výzkumu již přinesly řadu nových pohledů na fyzický stav starých Egypťanů, prodělané choroby, jejich různá stadia a epidemiologii rozličných chorob, zejména pohybového aparátu.
      Počet dní a finanční prostředky na archeologické výkopy a výzkumnou činnost jsou přísně limitovány, proto musí členové expedice žít ve skromných podmínkách a pracovat s vysokým nasazením. Možnost zkoumat památky jedné z nejstarších kultur na světě je však pro každého z odborníků prestižní záležitostí.
      Na výstavě fotografií (realizované výtvarnicí Stáňou Bártovou) se prolíná pohled odborníka s pohledem Středoevropana, který objevuje půvab starého Egypta.

RNDr. Ladislava Horáčková, Ph.D.