1880, 7. duben, narozen v Brně jako syn pojišťovacího agenta, později obchodníka s uměním Wilhelma G. a jeho ženy Reginy, rozené Saxlové. V Brně navštěvoval obecnou školu a vystudoval První německé gymnázium (nyní JAMU na Komenského nám.)
1899-1903, studoval na právnické fakultě vídeňské univerzity, absolutorium 31. července 1903
1903, předseda "Neuen akademischen Vereinung" (Nové akademické sdružení) v Brně, kde organizoval přednášky, např. Arthura Schnitzlera
1905, první šanson "Klein Elschen und die Viere" s hudbou Roberta Stolze
1906, angažován jako konferenciér v nově otevřeném vídeňském kabaretu Hölle. K příležitosti jeho otevření píše G. svou první operetní jednoaktovku "Phryne" (spoluautor Robert Bodanzky, hudba Edmund Eysler)
1907, G. píše libreto k operetě "Die Dollarprinzessin" (spoluautor Artur M. Willner, hudba Leo Fall), která patří k nejvíce uváděným operetám
1907, angažován jako konferenciér v berlínském kabaretu Chat noir, vedeném Rudolfem Nelsonem
1908, Premiéra operety "Der Liebeswalzer" (spoluautor Robert Bodanzky, hudba Carl Michael Zieher)
1908, 1. srpen, sňatek s Karolinou Nagelmüllerovou (rozvod 9. prosince 1914)
1910, návrat do Vídně do kabaretu Hölle
1914, poprvé vystupuje v Biercabaret Simplicissimus (Simpl)
1914, G. sepisuje spolu s Wilhelmem Sterkem vlasteneckou veselohru "Sturmidyll" (Idyla při útoku)
1915, G. se hlásí dobrovolně do armády, absolvuje školu pro záložní důstojníky a v březnu 1916 je přidělen v hodnosti četaře k pluku polních houfnic č. 8. Jako důstojnický čekatel se účastní bojů na italské frontě. V srpnu 1917 je od frontové služby osvobozen a nastupuje do Vídně jako zásobovací důstojník. Válku končí v hodnosti poručíka.
1916, 21. říjen, sňatek s Marií Ruth Drexlovou (rozvod 16. srpna 1918)
1919, publikuje sešity "Vom seligen Zensor" jako své zúčtování s válkou
1919, 10. listopad, sňatek s Elisabeth (Lilly) Herzlovou
1920, nastupuje jako konferenciér do Berlína, kde spolupracuje s Nelsonovou revuí "Total Manoli"
1921, návrat do Vídně, G. zahajuje spolupráci s Karlem Farkasem, zdokonaluje se ve vystupování ve dvojici
1923, ředitelem kabaretu Hölle
1924, odchází do Berlína do kabaretu KadeKo (Kabaret der Komiker)
1924, G. přebírá společně s Juliem Wiesnerem řízení vídeňského kabaretu Pavillon
1925, revue "Hallo, hier Grünbaum!" se šlágrem "Ich hab das Fraul´n Helen´ baden sehn" (u nás známo pod názvem "Já viděl Helenu v bazénu…"
1925, "týdenním kronikářem" vídeňského listu Neue 8 Uhr-Blatt
1926, G. přebírá spolu s Karlem Farkasem řízení vídeňského Stadttheater
1927, 20. duben, iniciuje volební provolání "Manifestace za duchovní Vídeň. Důkaz vysoké společenské a kulturní angažovanosti vídeňské obce." v listu Arbeiter-Zeitung. G. přebírá spolu s Juliem Wiesnerem řízení vídeňského Boulevardtheater.
1929, pohostinská herecká cesta po Německu a českých lázních (Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské Lázně)
1930, vystupuje v berlínském kabaretu KadeKo
1930, 7. duben, slavnostní představení ke G. 50. narozeninám v kabaretu Simpl, vycházejí sešity "Grünbaum contra Grünbaum".
1931-1932, účinkuje v 10 zvukových filmech, vytváří revuální programy pro kabarety Kammerspiele, Simpl atd.
1937, čtyřtýdenní účinkování na Světové výstavě v Paříži s představením "Ali Farkas und die 40 Grünbäume"
1938 29. únor, premiéra poslední G. a Farkasovy revue v kabaretu Simpl "Metro Grünbaum - Farkas´ höhnende Wochenschau" (satirický týdeník)
1938, březen, po nezdařeném pokusu o útěk do Československa po "anšlusu" Rakouska je G. zatčen gestapem a držen v pomocné věznici ve škole na vídeňské Karajangasse. 24. května je deportován do koncentračního tábora v Dachau, 23. září převezen do koncentračního tábora v Buchenwaldu
1940, 4. říjen, G. je převezen zpět do koncentračního tábora v Dachau
1941, 14. leden, F. G. umírá v KT Dachau na následky útrap a vysílení. 17. února je pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově.
1942, 5. říjen, jeho manželka Lilly byla deportována do vyhlazovacího KT Malý Trostinec v Bělorusku, jako datum jejího úmrtí se uvádí 9. říjen 1942