JEHLA, PŘÍZE, POKLIČKY, HRAČKY KAŽDÉ BABIČKY
aneb Co všechno se učily a znaly ženy v nedávné minulosti
Cílem výstavy je představit celou šíři znalostí, dovedností a zručností, které dříve ženy běžně ovládaly. Zaměřuje se na domácnosti generace našich babiček a prababiček, jež vstupovaly do života v prvních desetiletích dvacátého století.
Vyobrazení děvčátka
koupající panenku
(Nové mody 1890)
Výstava si všímá počátků ženského emancipačního hnutí v českých zemích, zakládání ženských spolků
a dívčích škol. Žačky se zde učily zhotovovat oděvy, pořizovaly si výbavu, vyšívaly, kreslily,
absolvovaly kurzy vaření. Vysokou úroveň dívčího školství dokládají vystavené školní práce se
vzorníky a pracovními postupy. Na příkladu vystavených školních i domácích ručních prací dokumentuje
expozice vysoké nároky na dívky a ženy - hospodyně, matky, vychovatelky, kuchařky a tvůrkyně harmonického
domova první poloviny dvacátého století. Rozmanitost technik, složitost a pestrost vystavených vzorů
a výrobků, mnohdy dokonale provedených po technické i umělecké stránce, dokládají nejen módnost a
vysokou oblibu ručních prací ale také zcela jiný způsob života, organizace dne a trávení jeho
pracovní části i volného času.
Málokdo si dnes dokáže představit něco konkrétního pod slovy jako makramé, pikotka, frivolitky, tenerify, mřížky nebo síťování. Přesto tomu není ani sto let, kdy naše babičky tato slova znaly a techniky ruční práce, které označují, ve velké většině ovládaly. Malou ukázku z neuvěřitelně četné produkce ženských ručních prací v první polovině dvacátého století představuje výstava. Ukázky ručních prací doplňuje vybavení měšťanské domácnosti včetně kuchyňského nářadí, náčiní a nejrůznějších pomůcek, instalace kuchyňského koutu, ložnice a salonku. Základ výstavy tvoří školní práce a vzorníky, s jejichž pomocí se děvčata seznamovala s nejrůznějšími textilními technikami.
Málokdo si dnes dokáže představit něco konkrétního pod slovy jako makramé, pikotka, frivolitky, tenerify, mřížky nebo síťování. Přesto tomu není ani sto let, kdy naše babičky tato slova znaly a techniky ruční práce, které označují, ve velké většině ovládaly. Malou ukázku z neuvěřitelně četné produkce ženských ručních prací v první polovině dvacátého století představuje výstava. Ukázky ručních prací doplňuje vybavení měšťanské domácnosti včetně kuchyňského nářadí, náčiní a nejrůznějších pomůcek, instalace kuchyňského koutu, ložnice a salonku. Základ výstavy tvoří školní práce a vzorníky, s jejichž pomocí se děvčata seznamovala s nejrůznějšími textilními technikami.
Slezská háčkovaná krajka
Návštěvník zde nenajde žádné historické unikáty, výrobky rekordních rozměrů či
nákladné materiály. Vystavené předměty jsou prosté a většině současníků povědomé. Pocházejí
z památek, které si mnozí z nás doma uchovávají po svých babičkách, tetách a prababičkách.
Jsou to produkty každodenní nezměrné píle a pokory, zručnosti, trpělivosti a preciznosti.
Vlastností, které naše uspěchaná doba nepěstuje a příliš si jich necení. Každý předmět, byť
jde o drobnou prostírku nebo vyšívaný kapesníček, má svoji historii, někdy pohnutou, jindy všední
a obyčejnou, kterou přesto stojí za to uchovat v paměti.
Výstava představuje především exponáty z textilní sbírky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, cíleně shromážděné během několika posledních let.
Výstava představuje především exponáty z textilní sbírky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, cíleně shromážděné během několika posledních let.
PhDr. Blanka Petráková