Světy jeskyní "Vinné čtvrti" v Brně

10. září 2004 představuje Moravské zemské muzeum v Brně rozsáhlou výstavu fotografií a dvojjazyčný katalog Ireny Ráček a Ferdinanda Altmanna, které vznikly v rámci Festivalu regionu Weinviertel v podzemí obce Althöflein. V souvislosti s tím se koná v jeskyni Kůlna v Moravském krasu, asi 50 km na sever od Brna, taneční performance brněnské skupiny "Filigrán". Cavae Tóna - Tóny jeskyně. Cavae Tóna je skladba Norberta Waltera Peterse pro hluboký mužský hlas a bicí. Německý skladatel Peters využil při jejím komponování výsledků výzkumů zejména francouzských archeologů specializujících se na hudbu: "Velmi hluboký mužský hlas může na určitých místech rozeznít jeskynní prostor; senzací je potom skutečnost, že tato rezonanční místa se nacházejí analogicky ke zcela určitým obrazům a znakům," říká Peters. Tento projekt je pokusem o vytvoření spojení mezi současným uměním a hlubokou minulostí, čímž se nakrátko mezi současným uměním a mezi výrazovými formami minulých kultur uzavírá kruh.

Výstavu otevírá ředitel muzea Dr. Petr Šuléř 10. září 2004 v 11 hodin v Paláci Šlechtičen, Kobližná 1, Brno. Pořádá ji Moravské zemské muzeum za podpory Správy jeskyní Moravského krasu. Po samotném otevření výstavy a občerstvení odjedou hosté do jeskyně Kůlna, aby shlédli taneční performanci.

Výstava a katalog obsahují fotografickou dokumentaci instalací Ireny Ráček v podzemních prostorách v Althöflein. Citlivě vybrané verše jednoho z nejvýznamnějších současných rakouských básníků - Aloise Vogela, fotografie tu vtipně, tu vážně a přemýšlivě komentují a obohacují tak uměleckou výpověď o dodatečnou, literární dimenzi. Instalace v chodbách a výklencích jeskyní zachytil Ferdinand Altmann, který ovládá umění fotografie tvořit a vyprávět světlem a stínem a patří také k velkým znalcům regionu Weinviertel. Výstava ukazuje na snímcích zachycené momenty stop života, které byly po ukončení prací z jeskyní opět pečlivě odstraněny, protože pouze malá část těchto podzemních prostor je veřejnosti přístupná. Tak se stávají tyto fotografie jedinou dokumentací částečně vtipně ironických, částečně skličujících i nadějeplně působících prostorových situací Ireny Ráček. Projekt v podzemních prostorách Althöflein v pohraničí evropského souseda - České republiky - na sebe vzal první kontury své podoby, když tamnější turistický spolek ukázal svůj zájem o nové odkrytí "lochů" (jak se tyto prostory nazývají) prostřednictvím uměleckého projektu. Spojení s Moravským krasem vyplývá pro Irenu Ráček z její práce s přírodními barevnými pigmenty, které se v blízkosti jeskyně Kůlna objevují v neuvěřitelné rozmanitosti. Výrazové umělecké prostředky - tóny jeskyně a barvy pro pomalování těl tanečníků spojují tajemný jeskynní systém v Althöflein s jeskyní Kůlna v Moravském krasu. Na návštěvníky čeká jedinečná a výjimečně mnohovrstevnatá performance, která umí probouzet archaické představy a nálady.

Jeskynní systém v Althöflein
Vrch Kapellenberg v Althöflein (Rakousko) skrývá nejlépe prozkoumané podzemní prostory - "lochy" regionu Weinviertel (dolnorakouská Vinná čtvrť). Tyto špatně přístupné, lidskou rukou vyhrabané jeskyně ze staré doby lidstva, které se nacházejí od jižní Francie po Českou republiku, dosud neprozradily záhadu doby svého vzniku, ani svou funkci.

Jeskyně Kůlna v Moravském krasu
Asi 50 km na sever od Brna leží vchod do jeskyně Kůlna. Po vstupu skrze mohutný jeskynní vchod návštěvníkům otevírá 15 m hluboká, archeology obnažená skalní stěna pohled na vrstvy bezpočetných zaniklých kultur - od současnosti až k období paleolitika před 120 000 lety. Jeskyně Kůlna není vyhledávána pouze pro své, po celém světě slavné, archeologické vykopávky a pro svou divokou krásu, ale také kvůli své akustice. Hudební provedení se mění v tomto jeskynním prostoru v jedinečný sluchový zážitek.

O umělcích
Poprvé se oba umělci představili veřejnosti v pražském Českém muzeu výtvarných umění v roce 2000 společným projektem "Fotocyklus Archaická Weinviertel". Projektem "Světy jeskyní" pokračují Irena Ráček a Ferdinand Altmann v dobře osvědčené spolupráci.