Kde včera ani zítra nebylo
aneb výpravy za posledními lovci a sběrači

V 60. letech 20. století podnikli pracovníci Moravského muzea expedici do Austrálie, aby navštívili jedny posledních lidí, kteří žili původním, starodávným způsobem života. Austrálci neznali zemědělství ani výrobu keramiky. Živili se lovem a sběrem, ale na rozdíl od bílých osadníků znali důvěrně přírodu a dokázali využívat všechno, co poskytovala.       Stejně tak žijí nebo donedávna žili v souladu s přírodou i další "přírodní" národy - Eskymáci či Indiáni v Americe, Pygmejové a Křováci v Africe. Tito původní obyvatelé si dokáží dodnes i v nehostinných oblastech, které obývají, zajistit relativní dostatek potravin i tekutin k pití a umějí používat účinná léčiva, obsažená v rostlinách. K zajištění všech životních potřeb jim stačí jen několik primitivních nástrojů.       Výstavu uvádí impozantní kopie skalní malby z Oenpeli v Austrálii, která zaplňuje téměř celý vestibul muzea. Jde o nádhernou ukázku umění původních obyvatel Austrálie, znázorňující množství zvířat, lidí i nadpřirozených bytostí. Všechna zvířata i lidské postavy jsou provedeny v - pro obyvatele Austrálie typickém - rentgenovém stylu, kdy malíř znázorňuje vše, co o zobrazovaném objektu ví. Živé bytosti jsou tedy znázorněny i s vnitřnostmi, svaly a kostrou na rozdíl od nadpřirozených bytostí, které ani v Austrálii nejsou z masa a kostí.       V předsálí výstavního prostoru Dětského muzea volně pokračuje expozice Austrálie: kromě další, menší kopie skalní malby, zde návštěvník uvidí i malby na kůře z ojedinělé sbírky Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, lovecké zbraně, hudební nástroje, ozdoby z přírodních materiálů i další předměty.       Ve výstavním sále je ke shlédnutí i chýše, kterou si australští domorodci stavěli k ochraně před slunečním žárem.       Další oddíly výstavy jsou věnovány Křovákům-Sánům a Pygmejům, národům, které obývají nehostinná místa Afriky: první z nich suché oblasti jižní Afriky, druzí pak deštný prales. Z vystavených předmětů stojí za zmínku zejména předměty zdobené korálky vyráběnými ze skořápek pštrosích vajec, které jsou typické pro Sány, nebo pygmejská vodní dýmka z tykve.       Nezemědělské kultury Ameriky jsou reprezentovány lovci plání a dalekého severu. K vidění jsou čelenky z orlích per, oděvy a mokasíny zdobené korálkovou výšivkou nebo malbou, taneční vlčí maska indiánů severozápadního pobřeží nebo speciální udice na lov platýzů.       Poslední část výstavy je věnována obyvatelům nejstudenějších oblastí Země - Eskymákům. Z vystavených exponátů jistě zaujme nepromokavá pláštěnka ušitá z mrožích střev, která chránila lovce před studenou vodou při plavbě, nebo stolička z velrybího obratle.       Jako obvykle je pro děti připravena řada věcí na vyzkoušení: taneční masky, oděvy či indiánská zbroj, budou si moci pod vedením lektorek Dětského muzea vyzkoušet práci s jednoduchými nástroji, malbu na kůru přírodními barvivy nebo si mohou zkusit i lov ryb pomocí harpuny... Eva Jelínková