Zdeněk Přikryl - plastiky, medaile, kresby
Miloslav Stibor - fotografie

     Společná výstava dvou olomouckých umělců, nositelů prestižní Ceny města Olomouce za výtvarné umění z počátků nového tisíciletí, je nevšední přehlídkou a konfrontací dvou vyhraněných tvůrčích osobností.

     Sochař a medailér Zdeněk Přikryl a fotograf Miloslav Stibor patří k prvním absolventům obnovené olomoucké univerzity - začali spolu studovat na Ústavu výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého přesně před 60 lety a svá studia ukončili doktorátem pedagogiky a dějin umění v roce 1952.

     První léta práce strávili jako středoškolští profesoři a je příznačné, že se svým pedagogickým aktivitám věnovali s tak mimořádným odborným a organizačním nasazením, že se už na konci 50 let stali celostátně uznávanými autoritami české výtvarné pedagogiky. Stibor jako zakladatel a úspěšný ředitel olomoucké Lidové školy umění a budovatel jejího fotografického oboru, Přikryl jako obnovitel výtvarné katedry na Pedagogické fakultě, spolutvůrce nové koncepce vysokoškolské výuky modelování, výtvarný teoretik, publicista a básník.

     Pro oba bylo ovšem prvořadou samozřejmostí, že ani v letech a situacích největšího zatížení školní službou si nedokázali svůj život představit bez vlastní cílevědomé výtvarné práce, která se jim stala celoživotním posláním a přímo posedlostí, někdy bezmála patologickou.

     Jak závažných výsledků v ní dosáhli, každý ve svém vlastním hájemství, to dokazují i skromným, úzkým výběrem svých prací na současné brněnské výstavě.

     Zdeněk Přikryl, už jako student vynikající kreslíř, se rozhodl pro sochařství a prosadil se svými expresivními komorními kompozicemi, vystavovanými především na světových výstavách figurálního sochařství v Paříži v 60.letech. Dramatické peripetie jeho života ho po roce 1968 přivedly k tvorbě litých medailí, které mu dovolují vyslovit na malé ploše naléhavé humanistické poselství. Staly se pro něho osobitou syntézou plastiky, kresby a poezie a nalezly ohlas u nás i na světových výstavách FIDEM. Jsou zastoupeny v galerijních sbírkách nejen v Brně a Praze, ale i v Paříži, Miláně a Kolíně nad Rýnem.

     Výtvarné směřování Miloslava Stibora bylo rovněž přímočaré - po absolvování vysokoškolského studia a zakotvení v pedagogické činnosti na gymnáziu a Lidové škole umění, se věnoval fotografii tak výrazně, že již v roce 1956 byl pověřen přednáškami o fotografii na své olomoucké Alma Mater. Po krátkém a dobově podmíněném vztahu k reportážní fotografii se však zaměřil na ateliérovou fotografii s tematikou portrétu a aktu. V těchto oblastech mohl maximálně uplatnit svůj neotřelý způsob osvětlování inscenovaných výjevů, daných zejména mytologickými i historickými ženskými postavami. Je jedním z nejznámějších čs.fotografů a jeho díla se nacházejí v mnoha zahraničních sbírkách. Do svého letošního jubilejního roku (80) vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a jeho jméno nese i olomoucká Základní umělecká škola.

Prof. Zdeněk Přikryl
PaeDr. Miloslav Stibor