Život a smrt v mladší době kamenné
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
Od 1. 4. do 10. 10. 2009
Výstava Život a smrt v mladší době kamenné vznikla z iniciativy Mgr. Z. Čižmáře
(Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.) ve spolupráci s Jihomoravským muzeem ve
Znojmě a Moravským zemským muzeem.
Výstava podává průřez dosavadními výsledky výzkumů a bádání o období mladší doby kamenné.
Svým rozsahem, náplní a netradiční formou realizace je první svého druhu na Moravě. Nosným
prvkem výstavy je dřevěná palisáda, která v neolitu vymezovala nejen hranice sídlištních areálů,
ale byla i součástí kultovních okrsků, tzv. rondelů. Výstava se snaží navodit dojem dvojitého
rondelu, přičemž vnitřní rondel se 4 vstupy tvoří prostor, kde se nachází pokladnice moravského
neolitu. Je zde vystaveno množství originálů archeologických unikátů, především plastik z tohoto
období. Těžištěm výstavy jsou dvě světoznámé "venuše" z Hlubokých Mašůvek (poprvé vystavené v Brně)
a dutá plastika "Hedviky" z Mašovic.
Výstavu oživuje tematický film autora Ing. K. Špalka, který spojuje minulost s přítomností
moravské archeologie neolitu, především kultury s moravskou malovanou keramikou. Nedílnou
součástí výstavy je i obsáhlý katalog, obsahující nejen množství barevných fotografií, ale
i fundované příspěvky špičkových odborníků na tuto problematiku na Moravě.
V části, nazvané Vedrovice, jsou veřejnosti předkládány výsledky zevrubné analýzy pohřebiště ve Vedrovicích, které patří k nejvýznamnějším evropských neolitickým lokalitám. Nahlédneme do každodenního života neolitických zemědělců, pokusíme se seznámit s dobovými technologiemi a pracovními postupy.
Zejména výsledky rozsáhlého mezinárodního projektu, zajišťovaná ve spolupráci Moravského zemského muzea a Univerzity v Sheffieldu, nám umožňuje nahlédnout dnes do životních osudů jednotlivých členů osady Vedrovice, které dnešního návštěvníka zarážejí svou osobní tragikou i dramatičností našich předchůdců. Můžeme doslova sledovat životní běh obyvatel vesnice, jejich způsob stravovaní, cestování, odívání a přátelských i nepřátelských kontaktů se sousedícími societami. Mnohdy máme pocit, že k jejich dokonalému poznání nám chybí už jen jediné, dozvědět se i jejich jména.
Víte-li pak, jak sedláček obilíčko seje
Etnografický ústav MZM, Palác šlechtičen, Kobližná 1, Brno
Od 1. 4. do 10. 10. 2009
Výstava je součástí výstavního projektu První zemědělci a volně navazuje na jeho archeologickou
část. Zaměřuje se na historické formy zemědělství zejména v devatenáctém a v prvních desetiletích
dvacátého století. Má ukázat jednak návaznost některých forem ručního nářadí na nářadí prvních
zemědělců, jednak poukázat na pokrok, k němuž v 19. století docházelo zaváděním jednoduchých strojů
nejprve na ruční, později na parní, benzinový a elektrický pohon. Naprostá většina exponátů, až na
některé modely, pochází ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
V sedmi výstavních místnostech ve druhém poschodí Paláce šlechtičen na Kobližné ulici bude vystaveno
zemědělské nářadí užívané k orbě, kultivaci půdy a setí, ke sklizni, mlácení a mletí obilí, při sklizni
řepy, brambor, lnu, při vinohradnictví a ovocnářství, včelařství a chovu dobytka. Výstava končí instalací
selské jizby s černou kuchyní, v níž se návštěvník seznámí také s pomůckami, které byly užívány při pečení
chleba, vaření povidel, při zabijačce apod. Nechybí ani prezentace výtvarně zajímavých artefaktů z oboru
zemědělství, vyřezávaných forem na máslo, součástí úlů či zdobeného vozového kování, doplněná malou ukázkou
keramiky a obrázků na skle s motivem orby. V osmé místnosti se plánuje herna a pracovna pro děti - budou
zde mít možnost ověřit si znalosti získané během prohlídky výstavy.
Nejcennějším exponátem výstavy je tzv. josefský pluh, kterým na poli u Slavíkovic (dnes součást
Rousínova na Vyškovsku) vyoral brázdu sám císař Josef II. Stalo se tak v roce 1769 během jeho cesty
z Brna přes Olomouc do Nisy. Tento předmět byl po orbě převzat do péče moravských zemských stavů a v roce
1862 převeden do sbírek Moravského zemského muzea (tehdy Františkova muzea). V roce 1873 dominoval
expozici oradel na světové výstavě ve Vídni. V Brně byl naposledy vystaven před deseti lety,
v souvislosti s rekonstrukcí stálé expozice Etnografického ústavu odpočívá nyní v depozitáři a
Brňané mají jedinečnou možnost tento historicky i technologicky unikátní exponát shlédnout.
PhDr. Alena Humpolová, PhDr. Petr Šuleř, PhDr. Jarmila Pechová