Výstavu pořádá Etnografický ústav Moravského zemského muzea ve spolupráci se Slovenským národným múzeom v Martině, jehož pracovnice dr. Daša Ferklová výstavu připravila.
Výstava podává stručný přehled o historii slovenského drátenictví od prvních písemných dokladů přes rozšíření a rozkvět koncem 19. století až do postupného zániku. Prostřednictvím psaného slova, obrazové fotodokumentace a originálních exponátů představuje kraj dráteníků, jejich život, práci, cesty za výdělkem, ale i rozmanitý sortiment výrobků, který se vyvíjel podle vkusu a požadavků zákazníků.
Přibližně od poloviny 19. století dráteníci rozšířili své služby o vlastní výrobky z drátu a plechu. Z drátu vyráběli různé háčky, věšáky, klece pro ptáky, košíky, podnosy, z plechu lopatky, stuhadla, pekáče, skříňky aj. Zhotovovali nejen užitkové předměty, ale i tvarově náročné dekorativní předměty, při jejichž výrobě mnozí dosáhli osobitého výtvarného projevu.
Rozšířený sortiment výrobků vedl dráteníky i mimo území Slovenska. Za prací vandrovali jednotlivě nebo ve skupinách, putovali nebo se trvale usadili, zakládali malé drátenické dílny, z nichž některé přerostly i do velkých průmyslových firem.
Na výstavě představujeme země, do kterých slovenští dráteníci přicházeli. Zvláště úspěšní byli v carském Rusku, kde celková úroveň drátenictví kulminovala. Vzniklo tu více než 80 "mistrovských" dílen, které svůj široký sortiment nabízeli na domácím trhu i v zahraničí. Z evropských zemí se dráteníci dále usadili na územích dnešního Polska, Maďarska, Čech a Moravy, Rakouska, Německa, Švýcarska, Belgie, Holandska, Francie a Anglie. Dostali se i do zemí Balkánského poloostrova, usadili se v dnešním Bulharsku, Rumunsku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku. Někteří pokračovali dále do Malé Asie, jiní na opačnou stranu do Ameriky.
Po návratu z cest zúročili své vědomosti v domácím prostředí. Jejich náročné dekorativně-užitkové předměty byly opakovaně oceněny mezinárodními cenami a uznáními. Výrobní sortiment inovovali mosazným, pozlaceným či postříbřeným drátem, zoomorfní a rostliné motivy přebírali hlavně z krajkářského a pletařského umění, a to nejen domácího. Příkladem jsou výrobky drátenických mistrů Jozefa Holánika - Bakeľa, Štefana Hunčíka, Alexandra Hozáka či Jakuba Šeríka.
I když se situace po první světové válce výrazně změnila, dráteničtí mistři našli své pokračovatele. Ti dávají starému řemeslu nové dimenze, formy i kvalitu, což dokazují i vystavené exponáty. Jsou to dokonale provedené práce Ladislava Jurovatého st. z Bratislavy, ale i práce prezentující současné neprofesionální umělce Ladislava Papšu ze Žiliny a Roberta Hozáka z Čadce, v nichž jsou skloubeny tradice předků s úsilím o uplatnění dnešních estetických norem. Jedinečné a neopakovatelné jsou drátěné šperky Marty Filové z Rosiny u Žiliny.
Obrazová dokumentace s texty ve slovenském a anglickém
jazyce panelovou formou přibližuje informace o vzniku, vývoji a rozšíření drátenictví.
Kromě sbírek SNM v Martině je výstava doplněna sbírkami SNM - Historického múzea v
Bratislavě a soukromou kolekcí prací M. Filové.
Brněnská repríza výstavy je doplněna o autorskou výstavku výtvarnice Blanky Šperkové
z Brna. I ona je slovenská rodačka a byla inspirována dávnou tradicí slovenských dráteníků,
i když neužívá jejich technologii, ale vyvinula si vlastní techniku pletení bez jehlic či
jiných nástrojů. Se svým minimalistickým používáním jednoho očka se dokáže vyjádřit
v animovaném filmu, ve slepotiskové a monotypové grafice, ve volné plastice i ve šperku.
Tematické zaměření její práce směřuje od realističtější formy (figurální a zvířecí motivy,
části lidského těla) ke stylizovanějším formám, vždy však s jasným literárním podtextem.
Využívá specifické vlastnosti drátěného přediva, jako je vzdušnost, transparentnost a možnost
vrstvit tvary na sebe. Při instalaci se snaží využívat světla a stínu jako hlavního expresivního prvku.
Za své práce, které jsou zastoupeny v soukromých i státních sbírkách doma i v zahraničí, obdržela několik ocenění.
Až do konce roku 2007 bude součástí výstavy "Svetom, moje, svetom …" také předvádění drátenické práce ve vestibulu Etnografického ústavu. Práci s drátem bude předvádět Jiří Baroš, člen Cechu česko-moravských uměleckých dráteníků. Jako vyučený zlatník a stříbrník pracoval nejprve ze zlatnickém družstvu KARÁT. Poté, co mu na začátku nového tisíciletí učarovala práce s drátem, absolvoval drátenickou školu v Zadní Třebáni, účastnil se řady výstav a jeho výrobky byly oceněny i na Festivalu rekordů a kuriozit v Pelhřimově. V současné době je lektorem drátenické dílny v ÚSP pro TPM Kociánka v Brně. Věnuje se odrátovávání keramiky a skla, zhotovování výrobků z drátů a zkouší i techniku drátovaného obrazu. Jeho práce bude možno v EÚ zakoupit - dobrý typ na vánoční dárek
Výzva: Máte-li doma drátěné či odrátované výrobky, přineste je ukázat do muzea. Pan Baroš vám poradí s jejich údržbou, opraví je, poví o jejich historii. Zájemce provede výstavou. Po dohodě umožní vyzkoušet si základy drátenické práce. Zároveň hledá pamětníky, kteří by měli informace o drátenických dílnách v Brně.
Daša Ferklová
Jarmila Pechová