Básník, prozaik, dramatik, překladatel.
Publicista, jenž z novinové soudničky vytvořil psychologickou miniaturu. Všímavý reportér.
Propagátor Sokola. Amatérský speleolog. Tvůrce tradice vánočních stromů republiky v Československu.
Objevitel insitního vypravěče Eskymo Welzla. Autor Lišky Bystroušky. - Tím vším byl Rudolf Těsnohlídek.
Jeho profil umělecký i lidský, včetně přiblížení aktivit a prací méně známých, včetně ohlasů
jeho života a díla až do dneška, přináší tato výstava. Sklene časový oblouk od Rakouska-Uherska
doby secese přes události 1. světové války až do roku 1928, roku oslav desítiletí nové republiky.
Snažili jsme se, výběrem exponátů i výtvarným pojetím, přiblížit
návštěvníkovi dobovou atmosféru: grafickou úpravu knih počátku 20. století, podobu Lidových novin
v době Těsnohlídkovy spolupráce. Výstava je připravena ve dvou sálech, z nichž první je důvěrnější:
seznamuje s rodinou, mládím, prvními literárními pokusy, uměleckými souputníky R. Těsnohlídka.
Představí jeho osudové životní vztahy, ženy a dívky, které šly v určitých etapách po jeho boku -
a vždy to byly zajímavé, výrazné osobnosti, které měly svou váhu i bez souvislosti se známým
spisovatelem. Zde upozorněme na úryvky z deníku, psaného společně s první ženou Jindrou,
která za nejasných okolností zahynula na svatební cestě v Norsku r. 1905: deník zpracoval
roku 1989 Ludvík Kundera, jenž se tomuto autorovi věnuje i nadále, je autorem divadelní
hry o jeho životě. Více se dozvíme i o dívce, která patrně inspirovala charakter lišky Bystroušky.
První sál také připomene kořeny tradice Vánočního stromu republiky, který byl poprvé
v Československu postaven právě Těsnohlídkovou zásluhou v našem městě roku 1924, vysvětlí,
proč se dětský domov, postavený ve 30. letech z výtěžků této akce, jmenuje právě Dagmar.
Nahlédneme do záznamů četnické stanice v Bílovicích, kde je zápis o nalezení dítěte - onoho
"bílovického jezulátka" - a dán pokyn k pátrání. Jedno zákoutí první místnosti je věnováno
autentickým předmětům, vznikl jakýsi improvizovaný literární kabinet: dominuje mu velký
portrét R. Těsnohlídka od malíře Františka Koudelky, nedávno, pro účely této výstavy
restaurovaná olejomalba. (Naposledy byl v Brně vystaven před 26 lety.) Visí nad psacím stolem,
který dle tradice patřil Těsnohlídkovi v místnostech Moravského kola spisovatelů. Vedle stolu
bude v samostatné vitríně pietně instalována Těsnohlídkova posmrtná maska (patří do majetku
Literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze, který ji laskavě zapůjčil).
Jiná vitrína umožní prohlédnout si knihy ze spisovatelovy osobní knihovny.
Jestliže tedy první místnost bude převážně nahlédnutím
do minulosti již uzavřené, místnost druhá představí, co z Těsnohlídova díla žije stále:
je to především Liška Bystrouška, ať už jako próza nebo opera (přečteme si smlouvu s Leošem Janáčkem),
Vánoční strom republiky jako obnovená tradice v letech šedesátých. Literární díla věnovaná slovenským
jeskyním v Demänové (jejichž výzkumu se Těsnohlídek ve 20. letech účastnil), promítáme také sestřih
němého dokumentárního filmu, který vznikl roku 1928 pro prezentaci tohoto krasového útvaru na Výstavě
soudobé kultury, a filmový šot z kácení a instalace Vánočního stromu republiky ve 20. letech
(obé poskytl Národní filmový archiv Praha). Jsou tu různé výbory soudniček. A na závěr díla
monografická, životopisný román Fr. Kožíka (který čerpal materiál právě v našem muzeu), vydání
filmového scénáře Lišky Bystroušky, materiál ze vzpomínkových akcí na tohoto autora apod.
Výtvarná stránka je dílem Pavla Švehlíka, pracovníka výstavního
odd. MZM: aby zdůraznil základní ladění, tedy snahu zprostředkovat vnitřní svět talentované
a citlivé osobnosti, sužované celoživotní melancholií, již zásadně ovlivnila doba symbolismu
a dekadence, osobnosti celoživotně nacházející inspiraci v severských literaturách a krajích,
jejich jiskřivém chladu a tesknotě - zvolil různé odstíny modré barvy jako podklad fotografií
a textů i pro doprovodné textilie. Grafickým refrénem, opakujícím se na skleněných plochách -
jakýmsi ledovým dýchnutím - je secesní motiv vlaštovky jako symbolu domova, stále hledaného a ztráceného.
Naším záměrem je představit současníkům bohatou osobnost, která výrazně
poznamenala brněnský kulturní a společenský život první čtvrtiny 20. století. Člověka životem zkoušeného,
a přece přinášejícího - tehdy i dnes, svým uměním i empatií - naději a inspiraci. Který dokáže hovořit i k dnešku.
Výstava bude otevřena v Mramorových sálech Biskupského
dvora Moravského zemského muzea od 11. června do 11. října t.r., vždy od úterý do soboty
od 9 do 17 hodin. Srdečně zveme nejen milovníky literatury, nejen ty, kdož se zajímají o
minulost svého města, ale také pedagogy a jejich žáky a studenty, pro něž návštěva jistě
bude zajímavým doplněním a obohacením školní výuky.
Mgr. Hana Kraflová