František Vladimír Foit

F. V. Foit se narodil roku 1900 v Táboře, zemřel po tragické nehodě ve Velenje, Slovinsko. Po ukončení gymnázia absolvoval kamenosochařskou školu v Hořicích, ve studiu pokračoval na Akademii v Drážďanech, stal se žákem profesora Bourdella v Paříži. Během pařížského pobytu uspořádal 3 samostatné výstavy.

V roce 1931 společně se zoologem Jiřím Baumem podnikl první cestu do Afriky (trasa Alexandrie - Kapské Město). V průběhu cesty vytvořil několik portrétů Afričanů, které se staly majetkem Hrdličkova muzea člověka v Praze. Jak F. V. Foit, tak dr. Baum popsali tuto cestu v samostatných cestopisech.

V 30. a 40. letech realizoval Foit řadu prací, především portréty významných osobností politického a kulturního života I. republiky. Z monumentálních prací vyniká zejména pomník Jana Husa umístěný v současnosti v Hlinsku.

V r. 1947 odjel společně s manželkou Irenou na druhou africkou výpravu. Jejím cílem bylo portrétování Afričanů pro potřeby Hrdličkova muzea a sběr etnografického materiálu pro Náprstkovo muzeum v Praze. Obtíže, se kterými se manželé Foitovi setkali v tehdejším Belgickém Kongu (Zaire) a politický zvrat, ke kterému došlo v tehdejším Československu (únor 1948), vedly k tomu, že africký pobyt se Foitovým prodloužil až do r. 1971.

V Nairobi působil F.V.Foit jako profesor na Kenyata College. Stal se tak učitelem řady mladých afrických výtvarníků. V této době vytvořil portréty několika afrických státníků. Je rovněž autorem monumentální fontány „Žízeň po vědění“, umístěné před univerzitou v Nairobi. V r. 1971 odjeli manželé Foitovi do tehdejší Jugoslávie , kde F.V.Foit při autonehodě zahynul.

Z druhé cesty odeslal F.V.Foit do vlasti několik desítek portrétů Afričanů a zhruba 1 500 etnografických předmětů. Část těchto zásilek zřejmě nikdy do Československa nedorazila. Některé předměty byly poškozeny dopravou nebo jejich osud není znám. Přes tyto skutečnosti má ve své správě v současné době Hrdličkovo muzeum člověka Přírodovědecké fakultě UK v Praze naprosto ojedinělou kolekcí antropologických typů Afričanů, Náprstkovo muzeum více než 900 etnografických předmětů a pobočka Muzea Vysočiny v Telči spravuje kolekci etnografik z Foitovy pozůstalosti a část jeho sochařské tvorby z 30. a 40. let. Rovněž ve slovinském Velenje vzniklo muzeum věnované tvorbě F. V. Foita. O tuto sbírku pečuje manželka sochaře paní Irena Foitová.