Město Jevišovice leží v klidové rekreační oblasti
na jižním okraji moravské části Českomoravské vrchoviny, 16 km severozápadně
od Znojma.
První zmínka o něm pochází z roku 1289, kdy se připomíná jako majitel
Jevišovic Boček z Kunštátu. Tomuto rodu pak patřily po více než tři století.
Dominantu obce tvoří bývalé panské sídlo, zvané Starý zámek, rozložené
na dlouhém, skalnatém ostrohu na pravém břehu Jevišovky, které ovšem vstupuje
do historie až koncem poloviny 15. století. Tehdy nahradilo původní hrad,
zbudovaný pravděpodobně v 80. letech 13. století již zmíněným Bočkem na
protilehlé straně řeky. Na počátku 15. století vlastnil Jevišovice známý
bouřlivák a loupeživý rytíř Hynek z Kunštátu a Jevišovic zvaný „Suchý čert“,
zarytý odpůrce císaře Zikmunda a vévody Albrechta Rakouského, před nimž
uhájil v roce 1404 královské město Znojmo.
Počátkem 20. let 15. století se Jevišovice staly
jednou z bašt husitství na jihozápadní Moravě. V říjnu 1421 se postavily
na odpor vojskům Albrechta Rakouského a kapitulovaly až tehdy, když nedostaly
slíbenou pomoc. Hrad, jejž vlastnil přední stoupenec husitství na Moravě
Sezema z Kunštátu, byl pak dobyt a rozbořen. Události tohoto období připomíná
novodobý památník ve tvaru kalicha stojící na vrchu Žalově.
Pod skalnatými útesy se zbytky původního hradního
jádra odkryli ještě před první světovou válkou
Jaroslav Palliardi a
František Vildomec
výšinné sídliště, které svou stratigrafií umožnilo chronologicky
utřídit zemědělské kultury moravského eneolitu (odtud pochází termín „jevišovická
kultura“). Přesto, že se z dřívějšího hradu dochovaly jen nepatrné zbytky
zdí, poměrně rozsáhlý areál svědčí o mohutnosti opevněného sídla.
..celý článek o historii zámku, další
informace oficiální stránky Jevišovic
Lidový nábytek - zpřístupněný depozitář
- sbírka lidového nábytku Etnografického ústavu Moravského
zemského muzea v Brně instalovaná na Starém zámku patří svým počtem a hodnotou
k nejvýznamnějším v českých zemích. Vznikala od konce 19. století. Dokládá
nábytkové vybavení venkovských obydlí v 19. a 20. století, informuje o
výzdobě nábytku, o výtvarných schopnostech vesnických truhlářů na Moravě,
v Čechách i v jiných zemích.
Ve vesnicích a v městečkách téměř na celé jižní
polovině Moravy byly rozšířeny malované truhly a lavice z Mohelna u Náměšti
nad Oslavou. Rozkvět několika truhlářských dílen v této lokalitě spadá
do období let 1830–1870. Charakteristické modré truhly s pestrým, zářivě
barevným květinovým vzorem patřily do výbavy vesnických nevěst. Další nábytkové
kusy dekorované rozmanitými vzory, charakteristickými pro určitý kraj,
dokumentují produkci mnoha dílen na střední a jihovýchodní Moravě. Na moravskoslovenském
pomezí vyráběli místní tesaři a samoukové až do počátku 20. století „súsky“,
truhly velmi staré konstrukce, zdobené rytým ornamentem.
Nábytek ze západní Moravy a z Čech je instalován
v další části studijního depozitáře. K pozoruhodným celkům a kusům náleží
výtvarně působivý nábytek z Českomoravské vrchoviny, z Podkrkonoší a z
podhůří Orlických hor (malované truhly, skříně, spižní almárky zvané chlebníky).
Vynikají i šatní skříně ze Znojemska z přelomu 18. a 19. století. Pozornost
též upoutá vyřezávaná a malovaná židle z Chebska s postavami svatebčanů.
Nábytek zdobený jednoduchou intarzií se v našem
lidovém prostředí uplatnil v zámožnějších selských vrstvách a v okruhu
městských center. Pozoruhodné jsou police z Bučovicka zdobené vzory z nastříhané
a nalepované slámy. Upoutá i rozmanitost vyřezávaných opěradel lidových
židlí.
Bohatě malbou a řezbou zdobené truhly, skříně, postele,
malovaný stůl i vyřezávaný lžičník z okolí Lince, Solnohradu i ze vzdáleného
Fríska přibližují nábytek z rakouských a německých zemí.
František Vildomec - setkání s Venuší - v roce
2006 Moravské zemské muzeum zakoupilo jednu z největších soukromých sbírek u
nás, sbírku Františka Vildomce. Soubor obsahuje řadu světově proslulých
unikátů, mezi které patří zvláště "Venuše" z Hlubokých Mašůvek, střelická
váza a další. Moravské zemské muzeum přestěhovalo sbírku v původní podobě na
zámek v Jevišovicích a vytvořilo tak soukromé prvorepublikové "muzeum v
muzeu". Sbírka je zpřístupněna od května 2011.
Černá kuchyně - v jihovýchodní části zámku s nachází jevišovická kuchyně
z mladšího renesančního období stavebního vývoje zámku vybavená kuchyňským nádobím, rošty a rožni.
Umění skalních maleb (dlouhodobá výstava)
Výstava čerpá z velké kolekce Ústavu Anthropos
Moravského zemského muzea, která vznikla v průběhu posledních čtyř desetiletí
20. století jako výsledek studijních expedic prof. dr. Jana Jelínka, DrSc.
Skládá se ze tří celků
skalní malby a rytiny centrální Sahary (podklady byly získány v průběhu
10 výprav do libyjského Fezzanu a studujní cesty do saharského pohoří Tassali
v jižním Alžírsku)
skalní malby severní Austrálie, jejichž dokumentace byla pořízena
v rámci expedice Moravského zemského muzea v roce 1969.(Mimořádně cenné
bylo, že se expedice setkala se skupinou domorodců žijících bez kontaktu
s Evropany, kteří až do současnosti skalní malby vytvářeli. Známe tak nejen
techniku malby, ale i mytologii, která se k malbám váže).
Výstava „Umění skalních maleb“ prezentuje repliky celkem 30 skalních
maleb a rytin a je zpřístupněna v sklepních prostorách Starého zámku v
Jevišovicích.
Rezervace a lektorská služba se objednávají na telefonním čísle 515 231 141,
607 190 990.
Jak se dopravit do Jevišovic?
Nejkratší cesta z Brna do Jevišovic vede po silnici E54 na Znojmo,
odkud odbočíte na Přímětice, Hluboké-Mašůvky a Jevišovice.
