Logo MZM MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM

STARÝ ZÁMEK V JEVIŠOVICÍCH

Město Jevišovice leží v klidové rekreační oblasti na jižním okraji moravské části Českomoravské vrchoviny, 16 km severozápadně od Znojma.
První zmínka o něm pochází z roku 1289, kdy se připomíná jako majitel Jevišovic Boček z Kunštátu. Tomuto rodu pak patřily po více než tři století. Dominantu obce tvoří bývalé panské sídlo, zvané Starý zámek, rozložené na dlouhém, skalnatém ostrohu na pravém břehu Jevišovky, které ovšem vstupuje do historie až koncem poloviny 15. století. Tehdy nahradilo původní hrad, zbudovaný pravděpodobně v 80. letech 13. století již zmíněným Bočkem na protilehlé straně řeky. Na počátku 15. století vlastnil Jevišovice známý bouřlivák a loupeživý rytíř Hynek z Kunštátu a Jevišovic zvaný „Suchý čert“, zarytý odpůrce císaře Zikmunda a vévody Albrechta Rakouského, před nimž uhájil v roce 1404 královské město Znojmo.
Počátkem 20. let 15. století se Jevišovice staly jednou z bašt husitství na jihozápadní Moravě. V říjnu 1421 se postavily na odpor vojskům Albrechta Rakouského a kapitulovaly až tehdy, když nedostaly slíbenou pomoc. Hrad, jejž vlastnil přední stoupenec husitství na Moravě Sezema z Kunštátu, byl pak dobyt a rozbořen. Události tohoto období připomíná novodobý památník ve tvaru kalicha stojící na vrchu Žalově.
Pod skalnatými útesy se zbytky původního hradního jádra odkryli ještě před první světovou válkou Jaroslav Palliardi a František Vildomec výšinné sídliště, které svou stratigrafií umožnilo chronologicky utřídit zemědělské kultury moravského eneolitu (odtud pochází termín „jevišovická kultura“). Přesto, že se z dřívějšího hradu dochovaly jen nepatrné zbytky zdí, poměrně rozsáhlý areál svědčí o mohutnosti opevněného sídla. ..celý článek o historii zámku, další informace oficiální stránky Jevišovic

Adresa:
Jevišovice, okr. Znojmo,
telefon: 515 231 141, 607 190 990

Otevírací doba, vstupné

STÁLÉ EXPOZICE

Fotografie ze slavnostního otevření expozicí - 30. června 2011

  1. Lidový nábytek - zpřístupněný depozitář - sbírka lidového nábytku Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně instalovaná na Starém zámku patří svým počtem a hodnotou k nejvýznamnějším v českých zemích. Vznikala od konce 19. století. Dokládá nábytkové vybavení venkovských obydlí v 19. a 20. století, informuje o výzdobě nábytku, o výtvarných schopnostech vesnických truhlářů na Moravě, v Čechách i v jiných zemích. Ve vesnicích a v městečkách téměř na celé jižní polovině Moravy byly rozšířeny malované truhly a lavice z Mohelna u Náměšti nad Oslavou. Rozkvět několika truhlářských dílen v této lokalitě spadá do období let 1830–1870. Charakteristické modré truhly s pestrým, zářivě barevným květinovým vzorem patřily do výbavy vesnických nevěst. Další nábytkové kusy dekorované rozmanitými vzory, charakteristickými pro určitý kraj, dokumentují produkci mnoha dílen na střední a jihovýchodní Moravě. Na moravskoslovenském pomezí vyráběli místní tesaři a samoukové až do počátku 20. století „súsky“, truhly velmi staré konstrukce, zdobené rytým ornamentem. Nábytek ze západní Moravy a z Čech je instalován v další části studijního depozitáře. K pozoruhodným celkům a kusům náleží výtvarně působivý nábytek z Českomoravské vrchoviny, z Podkrkonoší a z podhůří Orlických hor (malované truhly, skříně, spižní almárky zvané chlebníky). Vynikají i šatní skříně ze Znojemska z přelomu 18. a 19. století. Pozornost též upoutá vyřezávaná a malovaná židle z Chebska s postavami svatebčanů. Nábytek zdobený jednoduchou intarzií se v našem lidovém prostředí uplatnil v zámožnějších selských vrstvách a v okruhu městských center. Pozoruhodné jsou police z Bučovicka zdobené vzory z nastříhané a nalepované slámy. Upoutá i rozmanitost vyřezávaných opěradel lidových židlí. Bohatě malbou a řezbou zdobené truhly, skříně, postele, malovaný stůl i vyřezávaný lžičník z okolí Lince, Solnohradu i ze vzdáleného Fríska přibližují nábytek z rakouských a německých zemí.

    klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení

  2. František Vildomec - setkání s Venuší - v roce 2006 Moravské zemské muzeum zakoupilo jednu z největších soukromých sbírek u nás, sbírku Františka Vildomce. Soubor obsahuje řadu světově proslulých unikátů, mezi které patří zvláště "Venuše" z Hlubokých Mašůvek, střelická váza a další. Moravské zemské muzeum přestěhovalo sbírku v původní podobě na zámek v Jevišovicích a vytvořilo tak soukromé prvorepublikové "muzeum v muzeu". Sbírka je zpřístupněna od května 2011.

    klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení

  3. Černá kuchyně - v jihovýchodní části zámku s nachází jevišovická kuchyně z mladšího renesančního období stavebního vývoje zámku vybavená kuchyňským nádobím, rošty a rožni.

    klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení

  4. Umění skalních maleb (dlouhodobá výstava) Výstava čerpá z velké kolekce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, která vznikla v průběhu posledních čtyř desetiletí 20. století jako výsledek studijních expedic prof. dr. Jana Jelínka, DrSc. Skládá se ze tří celků
    • jeskynní malby mladopaleolitických lovců, tvz. franko-kantabrijského stylu (lokality Lascaux, Altamira apod.)
    • skalní malby a rytiny centrální Sahary (podklady byly získány v průběhu 10 výprav do libyjského Fezzanu a studujní cesty do saharského pohoří Tassali v jižním Alžírsku)
    • skalní malby severní Austrálie, jejichž dokumentace byla pořízena v rámci expedice Moravského zemského muzea v roce 1969.(Mimořádně cenné bylo, že se expedice setkala se skupinou domorodců žijících bez kontaktu s Evropany, kteří až do současnosti skalní malby vytvářeli. Známe tak nejen techniku malby, ale i mytologii, která se k malbám váže).
    Výstava „Umění skalních maleb“ prezentuje repliky celkem 30 skalních maleb a rytin a je zpřístupněna v sklepních prostorách Starého zámku v Jevišovicích.

    klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení klikni pro zvětšení


Rezervace a lektorská služba se objednávají na telefonním čísle 515 231 141, 607 190 990.

Jak se dopravit do Jevišovic?

Nejkratší cesta z Brna do Jevišovic vede po silnici E54 na Znojmo, odkud odbočíte na Přímětice, Hluboké-Mašůvky a Jevišovice.

Mapa okolí Jevišovic.

E-travel.cz - průvodce Prahou a Českou republikou.

Poslední změna:

NAVRCHOLU.cz

Valid HTML 4.01 Transitional