V tomto roce jsme se na již známé szeletienské lokalitě (viz. archeologické výzkumy 2003)
zaměřili na prozkoumání hlubších, resp. starších, zde se nacházejících vrstev. Za pomoci těžké
mechanizace jsme odhrnuli zához z již prozkoumané plochy. Skryli jsme tak plochu 5x5 metrů do
hloubky 2 metry a po začištění profilů a zabezpečení sondy jsme pokračovali v jemné preparaci
a plavení kulturní vrstvy. V hloubce cca 3 metry od povrchu se začaly objevovat první nálezy
kamenné štípané industrie, které můžeme spojovat s archeologickou vrstvou č. 1, která je z
geologického hledika svázána s tmavší spraší. Kamenné artefakty nebyly tak početné, jako
v ploše MKIV-1, kde byl tento horizont poprvé popsán. Významný je nález dvou kostí, určených
předběžně jako koňské (humerus a metatarsus) a části koňského zubu. V současné době probíhá
jejich restaurování a konzervace.
Mnohem bohatší je archeologická vrstva č. 2. Její výskyt je vázán na půdní komplex, jehož Bt
horizont byl v roce 2002 určen jako PK V. Artefakty se nacházejí v A horizontu a rovněž v tzv.
panterované půdě těsně nad Bt horizontem. Ačkoliv jsme jako vždy pečlivě plavili veškeré sedimenty,
nenalezli jsme žádné zbytky mikrofauny ani molusců. Poměrně četné ale byly nálezy i relativně
velkých zbytků uhlíků, jež byly odebrány na určení. V jednom místě dosáhl jejich výskyt takové
koncentrace, že je více než pravděpodobné, že se jedná o zbytek ohniště. Toto místo jsme vyzvedli
in situ. Nalezené artefakty vykazovaly v rámci kulturní vrstvy prostorově omezené koncentrace,
v jejichž rámci lze skládat jednotlivé předměty k sobě. Vzhledem k této skutečnosti soudíme,
že poloha alespoň velkých artefaktů je přinejmenším parautochtonní.
V současné době probíhá techno-typologické zhodnocení kulturní vrstvy 0 a traseologická analýza
artefaktů z vrstvy 2, která je zaměřená na stanovení poměru nevyužité a využité debitáže v souboru.
Po těchto rozborech přistoupíme k techno-typologické klasifikaci a skládání artefaktů v rámci
rekonstrukce operačních schémat.
Letošní archeologický výzkum nebyl jednoduchý. Dosažená hloubka výzkumu překračovala 3,5 m.
Jemnou preparací jsme prozkoumali kulturní horizonty v mocnosti nejméně 1 m. V hloubkové sondě,
která testovala průběh a hloubku kvartérních sedimentů jsme odkryli stratigrafickou sekvenci 8 m mocnou.
Vznikl tak jedinečný profil kvartérními sedimenty, který byl detailně zdokumentován a byly z něho
odebrány další vzorky na pedologické, sedimentologické a palynologické rozbory. Klíčovou otázkou
je v současné době datování archeologických horizontů, zejména prostřednictvím paleopedologické
analýzy a metody OSL.
Tento archeologický výzkum probíhal v rámci grantu MK č. RK04P03OMG012.
Kontakt: Mgr. Zdeňka Nerudová, Ph.D. znerudova@mzm.cz [Ústav Anthropos]