O ZALOŽENÍ MORAVSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA

Založení Moravského zemského muzea v roce 1817 spadá do doby, kdy raně liberální zásady osvícenského myšlení přinesly uvolnění v duchovní, hospodářské a společenské oblasti. Podnítily zájem šlechty, nespokojené s agrárními reformami, centralizací se ztrátou téměř výlučného postavení v tvorbě a přijímání kulturních hodnot.

Tehdejší stav rozvoje vědy však podstatně omezoval realizaci často ambiciózních projektů. Vědecké zkoumání se např. nemohlo opřít o poznatky získané studiem ucelených kolekcí, dokumentujících přírodu, historii a kulturu. A tak na počátku 19. století vznikají v habsburské monarchii nové vědecké instituce - muzea.

Od rozvoje přírodních věd pěstovaných v muzeích se očekávalo, že napomůže hospodářskému růstu; poznání historického vývoje pak mělo přispívat k lepšímu chápání současnosti a v očích šlechty podporovat zemské vlastenectví jako protiváhu byrokratickému státnímu centralismu a absolutismu.

Tyto cíle byly dány do vínku i muzeu zřizovanému v moravské metropoli Brně, nazvanému na počest císaře Františkovým. U zrodu muzea stáli Christian Carl André (1763–1831), moravský osvícenec, národohospodář - prosazoval střídavé hospodářství, novinář, kancléř Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy, hrabě Josef Auersperg (1767–1829), právník absolvent Karlovy Univerzity v Praze, osvícenec, člen lóže svobodných zednářů, příznivec francouzské revoluce, významý představitel moravské inteligence, podporovatel Hospodářské společnosti, gubernátor Antonín Bedřich Mitrovský (1770–1842), právník, vysoký státní úředník, jako zemský hejtman zaštítil snahy o založení zemského muzea, díky němu muzeum získalo Biskupský dvůr v Brně jako svou první budovu a hrabě Hugo František Salm-Reifferscheidt (1776–1836), osvícenecký vzdělanec a podnikatel v hornictví, hutnictví a zemědělství, ředitel Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy, věnoval muzeu sbírky přírodnin a množství uměleckých předmětů.

Prvním návrh na založení muzea pochází z roku 1803. Dne 7. března 1816 předložili hrabě Auersperg spolu s hrabětem Salmem zemskému hejtmanovi Antonínu hraběti Mitrovskému pamětní spis vypracovaný na jejich popud Josefem Hormayerem (spolupracoval při zakládání Joannea ve Štýrském Hradci), ve kterém poukázali na nezbytnost založení muzea. Rozhodnutím císaře Františka I. z 29. července 1817 bylo zřízeno jako součást Hospodářské společnosti. Veřejnost byla se založením muzea, které bylo nazváno na počest císaře Františkovo, seznámena 24. března 1818 vyhláškou moravsko-slezského gubernátora hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského.

Poslední změna: