Moravské zemské muzeum Botanické oddělení

  Zelená krása mechorostů aneb jak se státi bryologem 

místa minivýstava: I. II. III. IV. V.  VI.  VII.  VIII. fotogalerie


Rostliny, u kterých je vše naopak

K tomu, aby mohl kterýkoliv organismus existovat, musí se množit. K tomu dochází vegetatině (klonování) nebo generativně. Životní cyklus většiny rostlin se skládá ze dvou fází, které se někdy nazývají generacemi. Tyto fáze se liší počtem chromozomů. 
Celá zelená rostlinka mechorostů, která vyroste z prvoklíčku, představuje pohlavní generaci (gametofyt). Mechorosty tráví většinu své existence ve stadiu gametofytu. Tato generace má poloviční počet chromozomů (n) a její funkcí je zejména asimilace. Dále je to tvorba pohlavních orgánů a v některých případech i tvorba nepohlavních rozšiřovacích diaspor.
Pohlavní orgány bývají chráněny obalnými lístky. U mechů bývá kolem pohlavních orgánů vláknitá výstelka tvořená sterilními parafýzami. V samčích pohlavních orgánech, které se nazývají pelatky (antheridia), vznikají samčí pohlavní buňky (spermatozoidy). Spermatozoidy jsou nitkovité, opatřené dvěma bičíky. Ty se prostřednictvím vody, převážně v podobě rosy, dešťové kapky, tajícího sněhu, dostávají k samičímu pohlavnímu orgánu. Ten se nazývá zárodečník (archegonium). Jeden spermatozoid splývá s nepohyblivou vaječnou buňkou (oosférou).
Po splynutí samčí a samičí pohlavních buněk vzniká zygota s dvojnásobným počtem chromozomů (2n). Z ní vyrůstá nepohlavní generace (sporofyt). Ta je tvořena nohou, štětem a tobolkou. Tobolka se vytváří vždy, noha a štět mohou chybět. Uvnitř tobolky probíhá redukční dělení (meióza), při kterém se opět snižuje počet chromozomů na polovinu a vznikají výtrusy (spóry). Výtrusů se vytváří velké množství, po dozrání se dostávají ven z tobolky a jsou rozšiřovány obvykle větrem. V některých případech může být i sporofyt schopen asimilace. Může se vytvářet několikrát během roku a po dozrání výtrusů sporofyt odumírá.
V příznivém prostředí z výtrusu vyklíčí prvoklíček, který bývá vláknitý a má zešikmené mezibuněčné přepážky. Z něho potom vznikne znovu další pokolení. 

Poměr mezi velikostí a délkou existence pohlavní a nepohlavní generace se u různých skupin rostlin liší. Většinou převažuje generace nepohlavní (2n), hlavně u cévnatých rostlin.  Vše, co na první pohled pozorujeme na cévnaté rostlině, je nepohlavní generací. Pohlavní generace má pouze mikroskopické rozměry. Na rozdíl od toho u mechorostů převažuje generace pohlavní (n), kterou tvoří celá zelená asimilující rostlina. U mechorostů pohlavní generace převažuje tedy jak velikostí, tak délkou trvání a můžeme tedy říci, že vše je naopak než u cévnatých rostlin. 
nepohlavní generace – mechy

nepohlavní generace  – játrovky

© Moravské zemské muzeum