K tomu, aby mohl
kterýkoliv organismus existovat,
musí se
množit. K tomu dochází vegetatině
(klonování) nebo generativně. Životní
cyklus
většiny rostlin se skládá ze dvou
fází, které se někdy
nazývají
generacemi. Tyto fáze se liší počtem
chromozomů.
Celá zelená rostlinka mechorostů,
která vyroste z
prvoklíčku, představuje
pohlavní
generaci
(
gametofyt). Mechorosty tráví
většinu své existence ve stadiu gametofytu. Tato
generace má poloviční počet chromozomů
(n) a její funkcí je zejména
asimilace. Dále je to tvorba pohlavních
orgánů a v některých případech i
tvorba
nepohlavních rozšiřovacích diaspor.
Pohlavní orgány bývají
chráněny obalnými lístky. U mechů
bývá kolem pohlavních
orgánů vláknitá výstelka
tvořená sterilními parafýzami. V
samčích
pohlavních
orgánech, které se nazývají
pelatky (
antheridia),
vznikají samčí pohlavní buňky
(spermatozoidy). Spermatozoidy jsou nitkovité,
opatřené dvěma bičíky. Ty
se prostřednictvím vody, převážně v podobě rosy,
dešťové kapky, tajícího
sněhu, dostávají k samičímu
pohlavnímu orgánu. Ten se
nazývá
zárodečník (
archegonium).
Jeden spermatozoid
splývá s nepohyblivou vaječnou buňkou
(oosférou).
Po splynutí
samčí a samičí pohlavních buněk
vzniká zygota s dvojnásobným počtem
chromozomů
(2n). Z ní vyrůstá
nepohlavní
generace (
sporofyt). Ta je
tvořena nohou, štětem a tobolkou. Tobolka se
vytváří vždy, noha a štět mohou
chybět. Uvnitř
tobolky probíhá redukční
dělení (meióza), při
kterém se opět snižuje počet chromozomů na
polovinu a
vznikají výtrusy (spóry).
Výtrusů se
vytváří velké
množství, po dozrání se
dostávají ven
z tobolky a
jsou rozšiřovány obvykle větrem. V
některých případech může být i
sporofyt schopen asimilace. Může se vytvářet
několikrát během roku a po dozrání
výtrusů sporofyt odumírá.
V
příznivém prostředí z
výtrusu
vyklíčí prvoklíček,
který bývá
vláknitý a má
zešikmené
mezibuněčné přepážky. Z něho potom vznikne znovu
další pokolení.
Poměr mezi velikostí
a délkou existence
pohlavní a
nepohlavní generace se u různých skupin rostlin
liší. Většinou převažuje generace
nepohlavní (2n), hlavně u cévnatých
rostlin.
Vše, co na první pohled pozorujeme na
cévnaté rostlině, je nepohlavní
generací.
Pohlavní generace má pouze
mikroskopické rozměry.
Na rozdíl od toho u mechorostů převažuje generace
pohlavní (n), kterou tvoří celá
zelená
asimilující rostlina. U mechorostů
pohlavní
generace převažuje
tedy jak velikostí, tak délkou
trvání a
můžeme tedy říci, že vše je naopak než u
cévnatých rostlin.