Moravské zemské muzeum | Botanické oddělení |
Zelená krása mechorostů aneb jak se státi bryologem |
místa | minivýstava: | I. | II. | III. | IV. | V. | VI. | VII. | VIII. | fotogalerie |
Bryolog,
neboli mechař, je
člověk, který se zabývá mechorosty. Ty
se musíme naučit správně sbírat
a připravit pro určování a
uložení v herbáři. Způsob sběru je u
mechorostů velmi jednoduchý. Rostliny odebereme v
dostatečném množství
(doklad by měl být asi velikosti dlaně), pokud možno bez
zbytečných
příměsí jiných druhů a
substrátu. Zabalíme je do předem
připraveného
papíru či obálky na mechorosty a
poznačíme si místo a podmínky, v nichž
druh
rostl. Bryolog potřebuje obvykle znát tyto údaje
– podklad (kmen stromu, vlhká půda,
ponořený
kámen ap.), obecný typ
prostředí (bučina, skalnatá step, louka ap.).
Jakmile se vrátíme z
terénu, sebrané mechorosty rozložíme a
definitivně nebo předběžně
určíme. Mechorosty necháme pak několik dnů
vyschnout. Do připravených
skládaných obálek (2)
doklad
uložíme a obálku opatříme etiketou
podle
následujícího vzoru (3). Tento doklad
uložíme do svého herbáře. Později
své
doklady můžeme předat do veřejné
herbářové sbírky. Herbáře
je možné uspořádat abecedně např. podle publikace
Index muscorum, nebo podle vědeckého systému
mechorostů, který už se v praxi dlouhodobě osvědčil. |
1. sběr mechorostů v přírodě |
3. co má obsahovat etiketa | |
Používá se též další typ skládání obálek. Oba typy mají své drobné výhody i nevýhody a je otázkou zvyku, který z nich zvolíme. |
|
Určování mechorostů |
|
Určování
mechorostů je nezbytné k tomu, aby se člověk
mohl
posouvat v zájmu o tuto skupinu dále a
dále. V
tomto případě je jedno, zda se jedná o
amatéra
nebo profesionála. Pro oba je to úkol
obtížný. Je vhodnější
naučit se je
poznávat podle celkového vzhledu,
dříve než
začneme používat speciální
klíče.
Cenná je spolupráce se
zkušenějším
mechařem, ten nás může upozornit na mnohé
záludnosti.
Bryolog často
používá současně
určovací
klíč a obrázky, na nichž jsou důležité
znaky
nakresleny. Začátečníkovi mohou
názorné
obrázky ušetřit mnohé
obtíže.
Aktuálně je možné nalézt určovací klíče též na webových stránkách bryologicko-lichenologické sekce České botanické společnosti – Kučera J. (ed.): Mechorosty České republiky. |
|
|
|
Přístroje používané v bryologii |
|
Mechorosty jsou
rostliny poměrně malých rozměrů, proto je nutné
používat při jejich zkoumání
zvětšovací pomůcky a přístroje. V
terénu
pozorujeme mechorosty pomocí 10–20x
zvětšující lupy.
Po návratu domů třídíme a prohlížíme mechy preparační lupou. Zvětšení tohoto přístroje se pohybuje od 4x do 25x . Tuto pomůcku využíváme také při přípravě mikroskopických preparátů. Mikroskopický preparát zhotovíme tak, že navlhčený mech upravíme do potřebného stavu (nařežeme lístky, strhneme lístky z lodyžky apod.) a dáme jej do kapky vody na podložním sklíčku. Pak ho přikryjeme krycím sklíčkem. Při práci používáme skalpel, pinzety, preparační jehlu, žiletku a kapátko. Preparát
vložíme do mikroskopu.
V okuláru a objektivu
mikroskopu
je optika
zvětšující obraz v
procházejícím světle, které
pochází ze světelného
zdroje (žárovka, zrcátko
soustřeďující
sluneční světlo).
Prostřednictvím mikroskopu jsme schopni vidět buňky,
které tvoří
pletivo lístku, charakter okraje lístku, znaky na
tobolkách (poloha
průduchů, stavba zubů obústí). Pro
pozorování tvaru lístku a orientaci
v mikroskopickém preparátu
používáme
celkové zvětšení 40x, pro
posouzení tvaru buněk, jejich obsahu apod.
zvětšení 100–200x. Pokud
chceme kvalitně sledovat útvary na řezu lístkem
nebo
papily (výčnělky
buněčné stěny), zvolíme
zvětšení 400x.
U všech typů optických přístrojů je při pozorování zásadní osvětlení objektu resp. preparátu. Preparáty pozorujeme ve světle procházejícím zatímco objekty ve světle dopadajícím. |
|
||
lupy o různém
zvětšení |
||