MZM - Profil muzea a kontakt

Když 29. 7. 1817 rakouský císař František I. souhlasil se vznikem instituce, která měla nést jeho jméno (totiž Františkovo muzeum), netušil jistě ani on, ani "otcové zakladatelé" Hugo František starohrabě Salm, Josef hrabě Auersperg či Bedřich Antonín hrabě Mitrovský, jakého rozvoje se - přes všechny problémy, jež přinášel čas - vzniknuvší instituce dočká. Snad nebude na škodu uskutečnit pomyslnou procházku po současných zpřístupněných objektech Moravského zemského muzea (MZM) a ukázat tak potencionálním zájemcům o shlédnutí nejrůznějších expozic, co mohou od ústavu, v jehož depozitářích je uloženo více než 6 milionů sbírkových předmětů, očekávat.

Nejstarší součástí MZM je tzv. Biskupský dvůr, získaný od olomouckého arcibiskupství krátce po vzniku muzea v roce 1818. První sbírkové celky zde byly po nutných opravách vystaveny roku 1820. V současné době lze v tomto komplexu budov, jehož gotické jádro překrývá renesanční úprava s arkýři, najít zoologickou expozici Fauna Moravy (vznikla v roce 1968 resp. 1971) s rozměrnými a věrohodně působícími dioramaty. Návštěvníci zajisté ocení i tři velká sladkovodní akvária s druhy ryb, které obývají naše toky a vodní nádrže. Numismatická expozice Dějiny peněz na Moravě, jejíž současná podoba pochází z roku 1991, pak v souborném přehledu ukazuje funkci peněz v životě společnosti a dokumentuje vývoj platidel od nejstarších dob až po 20. století. Na ni úzce navazuje expozice Moravské medailérství, která přibližuje vývoj tohoto umění na území Moravy. V areálu Biskupského dvora působí také hojně navstěvovaná houbařská poradna, kde lze zhlédnout originální modely hub řezbáře J. Rulíška.

Centrem činnosti MZM je v současnosti Dietrichsteinský palác na Zelném trhu, vybudovaný v druhém desetiletí 17. století jako místodržitelské sídlo pro kardinála Dietrichsteina. V dvacátých letech 18. století byl přestavěn do vrcholně barokní podoby. Budově dosti ublížila nepříliš citlivá rekonstrukce z let 1927-1929, kdy na ni přibylo třetí patro. Současná podoba - už opět bez nástavby - je z konce 80. let 20. století, přičemž roku 1991 byl celý objekt zpřístupněn veřejnosti. Nyní se v něm nacházejí expozice Pravěk Moravy, podávající přehled vývoje osídlení od prvního výskytu člověka do období před příchodem Slovanů, expozice Velká Morava, dokumentující vývoj slovanského osídlení v rozmezí 6.-10. století a expozice Morava ve středověku, charakterizující změny na tomto území po zániku Velkomoravské říše a obsahující dále základní charakteristiku období 14.-15. století. Přírodních věd se týká mineralogicko-petrografická expozice Svět nerostů, v níž lze obdivovat nerostné bohatství Moravy a Slezska a dále paleontologická expozice Zaniklý život na Moravě dokumentující vývoj během trvání jednotlivých geologických ér. Ani zde, stejně jako v již výše uvedených expozicích, nechybějí zajímavá dioramata.
V Dietrichsteinském paláci má svůj "hlavní stan" Dětské muzeum, pracoviště, které pořádá hojně navštěvované specializované výstavy a další akce pro mládež. Organizuje pravidelné sobotní dopolední programy pro děti (a někdy i jejich rodiče), prázdninové akce, soutěže apod. Ve spolupráci s odbornými odděleními MZM přibližuje dětem hravou formou nejrůznější muzejní obory.

Další význačnou budovou, kterou spravuje MZM, je Palác šlechtičen na Kobližné ulici. Pochází ze 70. let 17. století a jeho součástí je i kaple se zajímavými pozdně barokními freskami. Palác původně sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických dívek. MZM jej získalo roku 1957 a v roce 1961 v něm otevřelo expozici Lid v pěti generacích, jež do roku 1999 prezentovala krojové součásti, lidové umění či užitkové předměty z jednotlivých oblastí Moravy. Po rozsáhlé rekonstrukci se zde od roku 2003 představují krátkodobé výstavy nejen s národopisnou tématikou. V plném proudu jsou i přípravy nové stálé etnografické expozice.

Moderním muzejním objektem je bezesporu Pavilon Anthropos v Pisáreckém parku, který navázal na práci prof. Karla Absolona z období I. republiky. S jeho stavbou se začalo roku 1958, o čtyři léta později zde mohli návštěvníci spatřit první výstavu a v roce 1964 zde byla instalována expozice O původu a vývoji člověka a počátcích jeho kultury, renovovaná v roce 1980. Samotná expozice seznámila návštěvníky s nálezy z celého světa dokumentujícími vývoj člověka a v nemenší míře představila i kulturu a umění paleolitických lovců. Každoročně zde byla také připravena jedna dlouhodobá výstava (v roce 1997 “Islám a jeho svět”, 1998 “Indie. Bohové a lidé” přibližující problematiku hinduismu, roce 1999 “Hledání domova. Romové střední a jihovýchodní Evropy”, v roce 2001 "Čína - země tří učení"). Pavilon prošel na počátku 21. století náročnou rekonstrukcí a od června 2006 zde byly zpřístupněny stálé expozice "Morava lovců a sběračů", "Nejstarší umění Evropy", "Paleolitické technologie", "Genetika ve vývoji člověka", "Příběh lidského rodu", "Primáti naše rodina". Nově vybudovaná expozice nepřiblíží jen aktuální poznatky z výzkumů archeologie, antropologie, genetiky apod., ale přináší i interaktivní prezentace díky moderní audiovizuální technice a je obohacena řadou dioramat a rekonstrukcí prostředí i života paleolitických lovců a sběračů. Návštěvníci pochopitelně nepřijdou ani o oblíbenou rekonstrukci mamuta, který je nyní navíc obklopen přirozeným přírodním prostředím.

Zahradní domek na Smetanově ulici zase připomíná období, kdy v něm v letech 1910-1928 bydlel světoznámý skladatel Leoš Janáček, svého času ředitel brněnské varhanické školy. Od roku 1956 v něm byl zřízen Památník Leoše Janáčka s jeho původní pracovnou a klavírem a v roce 1978 také expozice O životě a díle Leoše Janáčka. Po rekonstrukci na počátku 21. století je Památník doplněný o výstavu věnovanou Mistrovým stěžejním dílům včetně audiovizuálního sálu opět přístupný veřejnosti.

V Mendelianu, umístěném do konce roku 2001 v augustiniánském klášteře na Starém Brně, kde v letech 1855 - 1864 prováděl své pokusy zakladatel moderní genetiky Gregor Mendel, byla od roku 1965 pro veřejnost otevřená expozice Mendelova badatelská práce ve vývoji přírodovědného poznání, přibližující tuto význačnou kapitolu v historii vědy. V roce 2000 došlo ke zrušení expozice. Mendelianum našlo od počátku roku 2002 útočiště v Kanceláři veřejného ochránce práv na Údolní ulici v Brně. Nyní sídlí na ulici Hudcova v Brně.

MZM však spravuje i tři mimobrněnské návštěvníkům otevřené objekty. Patří mezi ně Starý zámek v Jevišovicích(okr. Znojmo), který vznikl na místě hradu postaveného v polovině 15. století na pravém břehu řeky Jevišovky. Objekt, přeměněný na šlechtické renesanční sídlo, byl roku 1980 péčí MZM adaptován a v současné době je v něm k shlédnutí expozice Historický vývoj Jevišovicka, zpřístupněný depozitář lidového nábytku, stálá výstava historických hudebních nástrojů a dlouhodobá výstava Umění skalních maleb.

Také zámek v Budišově (o. Třebíč), přebudovaný do renesanční podoby v 70. letech 16. století, může nabídnout mnoho zajímavých exponátů. MZM jej spravuje od roku 1974 a v současnosti je v něm zpřístupněn depozitář zoologického oddělení, prezentující rozsáhlou sbírku exotických i tuzemských ptáků, savců, ryb a obojživelníků, kterou doplňují trofeje z loveckých výprav do Afriky, Asie a Kanady.

Také Památník Bible kralické otevřený v roce 1969 v Kralicích nad Oslavou (o. Třebíč), skýtá vzácnou možnost seznámit se prostřednictvím expozice Dílo tiskařů jednoty bratrské s historií tajné českobratrské tiskárny, jež zde působila v letech 1578-1620. V roce 2004 bylo návštěvníkům Památníku znovu zpřístupněno sklepení tvrziště, které se nachází v jeho těsné blízkosti.

Zakončili jsme krátkou cestu po objektech MZM, kde jsou trvalé expozice, vážící se k dějinám společnosti a přírody na Moravě a ve Slezsku. Pro úplnost je ještě třeba podotknout, že ve většině z nich se konají i krátkodobé příležitostné výstavy. Za zmínku jistě stojí i údaj, že za posledních 10 let navštívilo expozice a výstavy MZM průměrně na 160 000 osob ročně.

KONTAKT

PROFIL MUZEA